Článek na serveru: http://www.emartinka.cz
Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby
Ze dne: 21.4.2005
Martinčin věk - měsíce: 51
Rubrika: Deníček
Martinčina večerní konverzace...
Vojtíšek překvapil těsně před obědem Danu. Ptáte se čím? Já totiž Daně telefonoval a chtěl jí sdělit nějaké nové věci.
Jenomže Dana v tu chvílí vysávala pomocí centrálního vysavače kdesi na chodbě. Vysavač syčí ostošest a telefon není přes
ten hluk slyšet. Mobil zoufale zvonil položen na kuchyňské lince. Vojtík ho však zaslechl a zčerstva běžel mamince
sdělit,"Tam tam, voní, babička volá!" Něco podobného se stalo poprvé. Dokonce i starší Martinku zanechává zvonící telefon
naprosto klidnou. Nikoho neinformuje.
Jé, to jsem Vám ještě nepsal. Vojtíšek už nejezdí v kočárku - sporťáku. Kočárek nám poslední dobou jenom překážel na
chodbě , neboť Vojtíšek krásně běhá po svých. Dana ho používala pouze při cestách do školky nebo na delší procházky,
jenomže za tímto účelem máme i skládací golfky. I když dle Daniných slov se dnes Vojtík na golfkách ani jednu cestu
nesvezl. Zato je sám dotlačil ke školce a zpět od školky. Alespoň k něčemu jsou dobré. Jinak, kočárek máme uložený na
chodbové skříni a s největší pravděpodobností ho naposledy použijeme v červnu. Jedeme totiž na školkový výlet do pražské
ZOO. Vojtíšek by těžko ťapal celý den po Praze a navíc se nám kočárek náramně hodí coby vozidlo zavazadel.
Odpoledne jsem se hned pustil do Vojtíškovy postele, respektive do úpravy okolí jeho nového ležení. Jak sami vidíte na
druhé fotce, Vojtík má nově kolem postele na zdi natlučený koberec. Celé je to olištované a působí jako celek, velice pěkným
dojmem. Jelikož má Martinka koberec v barvě fialové, pro Vojtíka jsme v sobotu v Baumaxu vybrali světlounce zelený. To aby
bylo každému na první pohled jasné, kde spinká Martinka a kde Vojtíšek. Budování však nebylo příliš jednoduché, neboť mi
dnes pomáhaly dětičky. Vojtíška ihned zaujala krabice s roztříděnými hřebíčky a šrouby. Už už se mi po ní hnal. Tak jsem ji
zavřel. Jenomže šikula Vojtík se ji snažil otevřít v poloze na boku. Jen tak tak se mi podařilo zachránit hřebíčky před
rozsypáním a zamícháním. Než jsem stačil vše posbírat, Vojtíšek už držel v ručkách kladívko a chtěl jím udeřit do
stěny,"Tatínku, bum bum, jóó!" Honem beru Vojtíkovi kladívko, aby nezpůsobil nějaké škody. V tu chvíli se Vojtík zmocnil
dřevěné lišty,"Kujů, taťkoó!" A už s ní mizí v kuchyni. Poděkovat sice umí, jenomže já mu žádnou lištu nedaroval. Ještě ji budu
potřebovat :o)
Martinka se rozhodla, že jenom tak večer neusne. Ještě v tuto chvíli, po deváté hodině bdí. A co víc, zpívá si, povídá a
povídá. V postýlce má totiž panenku, takže se co chvíli namísto Martinky ozývá i panenka, ovšem změněným hlasem. Až se
lekám, kdože to mluví. A to holky kolikrát provozují zcela souvislou konverzaci o čemsi důležitém ;-)
Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz
© LTX 2001 - 2024 Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz