Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 16.5.2005
Martinčin věk - měsíce: 52
Rubrika: Deníček

---

Vojtíšek si chce zoubky čistit sám...

Dnešní slunečný podvečer jsme strávili na zahrádce. Teplíčko sice nic moc, ale zato svítilo sluníčko. Martinka se bavila s kamarádem ze školky - kopali si s míčem. Vojtíšek popadl svoji motorku a provozoval na cestě svoji nejoblíbenější činnost. To máte tak, ohlédne se za sebe, zdali na něj koukáte. Pak se s hurónským smíchem rozjede směrem pryč. Jakmile za ním běžíte, smích je stále hlasitější a Vojtíšek drandí rychleji a rychleji. Prostě chce být chycen. To je pak radosti. Ale kdo má za ním stále běhat? Lepší a jistější je zavřít branku a nechat ho jezdit pouze po zahrádce :o)

Motorka Vojtíška stejně dlouho nebaví, proto přiběhne k houpačce a žadoní,"Tatínku, houpy koupy dělát budem, jóó?" Po vysazení na houpačku se pak co chvíli dožaduje,"Houpát budem jetěéěé!" Co nám zbývá - rozhoupat Vojtíška. Mimo houpání se mi snažil pomáhat s natíráním slunečního kolektoru na bazén. Stačilo, abych přinesl plechovku s barvou a už se na ni sápal,"Taky budů maovat, jóó?" To by tedy nešlo. Jenomže jsem stejně pozapomněl v trávě víčko a Vojtík ho sebral. Hned křičel,"Fůůj, to to jéé?" Co by bylo, ručičky měl celé hnědé od Antirezinu, odstín Palisandr. Dokonce i mikinku, takže jsme ji spolu honem zaprali vodou. To je potřeba rychle, než barva ztuhne. Vojtíšek pomáhá, není-liž pravda? ;-)

Dana si po večeři odskočila za kamarádkou, vrátit nějaké zapůjčené knížky. Dětičky se hned rozprchly po bytě a já zatím uklízel nádobí do myčky. Vojtíšek se ponejprv schoval na druhé chodbě, tedy v kotelně. Světlo je v té místnosti ovládané snímačem pohybu. Jenomže milý Vojtíšek se s oblibou schovává za skříňku až vzadu. Tam čidlo nemá dosah. Takže, zaběhne-li v ta místa Vojtík, světlo po chvíli zhasne a rázem nastane černočerná tma. Však také Vojtík zprvu radostně volal,"Tatínku, depak séém? Depa séém? Tadý séém!" Pak už volání nabralo zcela jiný směr,"Tatínkůůů pomóóc, nevidím!" Jasné to znamení zhasnutého světla. To víte, že jsem běžel Vojtíka vysvobodit ;-)

Vojtíšek zmizel po chvíli znovu. Protentokrát se proběhl o místnost dále, tedy do koupelny. To, že se odtamtud nic neozývalo, znamenalo jediné - Vojtík se něčím zaujal a tropí nějaké lotrovinky. Také že ano! Přistihl jsem ho ve stoje na židličce u umyvadla. Přitom se vůbec nemyl. To byste neuhodli, co prováděl. Ze všech sil do sebe mačkal dětskou zubní pastu. Hned byl sprdnut a dle výrazu ve tvářičce si byl zcela jasně vědom, že tohle se přece nedělá. Pasta je na čištění zoubků a ne na jídlo.

Když už jsem nakousl čištění zoubků - Vojtíška i Martinku si před čtrnácti dny prohlédla paní zubařka. Oba dva mají zoubky bezproblémové. Vojtíškovi jsem je až doposud plně čistil, jenomže včera se najednou šprajcnul,"Nebudu čitit zoubky!" Pusinka na zámek a vůbec se nechtěl nechat přesvědčit. Pomohlo až vložení kartáčku do Vojtíkovy ručičky. Tvářička se mu rozzářila a zavýskl,"Jóó, todle jóó!" Chvíli si je drbal sám a pak si nechal zoubky dočistit. Snaží se spoustu věcí dělat sám. Není už přece miminko, ne?" ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz