Článek na serveru: http://www.emartinka.cz
Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby
Ze dne: 16.6.2005
Martinčin věk - měsíce: 53
Rubrika: Deníček
Vojtíšek to myslí upřímně...
Dana nám k večeři připravila Martinčiny oblíbené palačinky s marmeládou. Meruňková marmeláda od hradecké babičky
však nemá chybu. Obsahuje celé kousky ovoce a vůbec není přeslazená. Není divu, že jsme jí téměř celou skleničku sdlábli.
Hlavně Vojtíšek. Ten si dal k večeři svoji obvyklou pšenično-mléčnou kaši a ještě žadonil,"Tatí, chtěla sem pačinku!" Snědl
navíc dvě palačinky. Martinka si také jednu palačinku položila na talíř. Optal jsem se jí,"Chceš ji přepůlit?" Martinka však
zavrtěla hlavičkou,"Nené, já si to přepůlím skulený!" Ty její výrazy, kam na ně chodí :-) V každém případě to zní roztomile.
Vojtíška jsem běžel po večeř umýt. Sotva jsem se mu pokoušel na ručky nanést tekuté mýdlo, Vojtík se vzpíral,"Necí
méjt mejdlíčkem, necí!" Dnes nic nového pod sluncem. Vojtíšek má prostě svoje dny. I přes protesty dostal mýdlo a myl se.
Sotva jsem Vojtíka osušil, prohlásil,"Umejela to!" Vidíte, jak používá minulý čas? Sice poněkud kostrbatě, ale je to tam :o)
Dana se po večeři zdekovala na zahrádku. Ani se jí nedivím. Počasí se překonává a mimo jiné potřebovala vyplet
zahrádku. Na druhou stranu se jedná o velice příjemnou relaxaci bez dětiček. Přece jenom jich má za celý den dost ;-) Děti
ani nepostřehly zmizení maminky. Tak jsem je v klidu vysprchoval, oblékl do pyžamek(Přesněji řečeno Vojtíška,
Martinka se obléká sama, přece) a uložil do postýlek. Tomu však předcházelo stlaní postelí. Běžně nám to připravuje
Dana, jenomže nebyla k nalezení. Martinka mi hned nabídla pomocnou ručku,"Tatínku, já si peřinu odvezu vlastním vozidlem!"
Hned táhla sporťák s usazenou chou chou Pavlínkou. Naložila peřinu Pavlínce do náručí a už volala,"Uhni Vojto, ať tě
nezajedeme. A ty Pavli, drž pevně tu peřinu, ať nám nespadne!" Zdatní to pomocníci ;-)
Vojtíšek poslední dobou usíná ve své velké posteli naprosto v klídku. Kdepak jsou ty časy, kdy jsem ho plácal po prdelce.
Fyzické tresty jsou již minulostí. Teď stačí na Vojtíka houknout, ukázat prstem na postel a Vojtíšek bez řečí startuje v ta
místa. Dokonce se i bez řečí přikryje. Dnes žadonil,"Taťkó, čajíček, podát!" Podal jsem mu lahvičku se sosáčkem, plnou čaje.
Vojtíšek ji převzal a poděkoval mi,"Děkuju tatínku!" Milé, že? I já se rozplýval :o) Mimo to Vojtíšek zdraví každého
okolojdoucího svým milým,"Dobý den!" a myslí to přitom naprosto upřímně. Ne jako naši politici ;-)
Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz
© LTX 2001 - 2024 Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz