Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 20.6.2005
Martinčin věk - měsíce: 53
Rubrika: Deníček

---

Vojtíkovy hlášky...

Jak jsem si včera na počasí stěžoval, dnes nás asi vyslyšelo a sluníčko svítlilo po celé odpoledne. Alespoň od doby mého příchodu z práce. Co se dělo předtím, nemohu bouhužel objektivně posoudit, neboť mi plnění pracovních úkolů znemožňovalo vyhlížet z okna. Fakt, nekecám ;-) Nene, pracoval jsem hlavně na provoze a tam slunce nezasvítí.

Vojtíšek mě už vyhlížel, neboť sotva klaply dveře auta, už mi visel kolem krku,"Ahóój, taťkó. Tady je můj tatínek!" Dana tedy odběhla pro Martinku do školky sama a my s Vojtíkem vystartovali na zahrádku. Tam už vrčelo čerpadlo bazénové filtrace a točilo vodu skrze pískový filtr a sluneční kolektor, respektive starý deskový radiátor. Jak vidíte na druhé fotce, nejedná se o nic závratně velikého, ale znát to je. Vojtíšek už visel přes nafukovací okraj bazénu a máchal si ve vodě ručičky,"Deme koupat, já du koupát!" Počkali jsme na Martinku, neboť nám zbývalo na zahrádku nanosit pár nezbytných věcí. Mám na mysli slunečník, osušky a hlavně tu spoustu nafukovacích věciček, jenž děti nezbytně potřebují k pobytu ve vodě. Ale opravdu - Vojtíšek je vybaven plovacími křídly a k tomu se drží matrace. Martinka vypadá obdobně, jenom se matrace občas pustí a snaží se plavat za pomoci pouhých křidýlek. Používá přitom nejdokonalejší plavecký styl, který lidstvo odkoukalo od psů, tedy čubičku. Co Vám budu vysvětlovat, jistě jste o výuce tohoto stylu slyšeli v legendární povídce od Šimka a Grossmanna - Jak jsem se učil plavat :o)

Do vody jsme s přestávkami vlezli celkem třikrát a Vojtíšek nejvíce řádil napodruhé. Jistě byl slyšet na míle daleko. Jeho výskání a volání se nedalo přeslechnout. Obzvlášte po prvním namočení křičel,"Ježišmárjá, tudí to. Ježišmarjá je to tudený!" Kdepak, nebylo, teploměr ukazoval dvacet sedm stupínků. On vůbec Vojtíšek svými hláškami nešetří. Když si pak na písku hrál s Martinkou a tatínkem, najednou vykřikl,"Aůů! Bolí to tady. Mám tady díů! Vememe, vytáneme pejličku!" Kdepak, jednalo se zatrhlou kůžičku a to opravdu bolí. V žádném případě neměl Vojtíšek v nožičce díru a nezabodl si tam špejličku, kterou bychom mu museli vytahovat. Takhle totiž popisuje vytahování třísky z ránu - něco podobného již zažil :-)

Když už jsem nakousl hraní si na písku - já si vzal sítko a přesíval písek. Vojta mi ho posléze zabavil,"Moje to je!" Vzal jsme si jiné. Opět to samé. Potřetí jsem se nedal a o sítko se s Vojtíkem přetahoval. Martinka nás hned okřikla,"Teda, nechte toho kluci. Takhle se prát a přetahůvat, že se nestydíte!" Dostali jsme to, viďte? ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz