Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 16.7.2005
Martinčin věk - měsíce: 54
Rubrika: Deníček

---

Tatínek dokáže také zlobit, jenom si nemyslete...

Dnešní, zprvu krásný den jsme strávili občasným cachtáním se v bazénu. Tedy jak kdo. Já zatím pracoval na něčem zcela jiném. V jednu chvíli jsem potřeboval namíchat maltovou směs z pytle. Jako první u mě stála Martinka s konví vody v ručkách,"Já ti tatínku budu lejt vodu do toho kbelíku, jóó?" Proč ne, lila. Vojtíšek se mezitím sháněl po nějaké konvi, jenomže žádnou neobjevil. Začal se tedy s Marťou prát o jedinou dostupnou konvičku. Rvali se opravdu jako koně. Dana nevydržela a nabídla dětem nové vodní pistole, zakoupené před nedávnem v supermarketu. Čekali jsme jenom na tu správnou příležitost. Ovšem tatínek jejich radost příliš nesdílel. Copak Vojtík, ten prozatím nedokáže zmáčknout kohoutek, aby mu voda stříkala. Martinka je v pohodě, jenomže pro změnu zápasí s pumpováním hnacího vzduchu do pistole. Z toho důvodu mi značně zpestřovala jak dopolední, tak i odpolední činnost. Už jsem téměř alergický na její větu,"Tatínku, napumpuješ mě tu pistoli?" Co pět minut. Grrrrr ;-)

Těsně před obědem jsem vzal děti poprvé do bazénu. Odpoledne se totiž mělo zkazit počasí. Řádili jsme a stříkali po sobě vodními pistolemi. Vtom přišla Dana, doposud vařící oběd. Mě nenapadlo nic inteligetnějšího, než na ni, coby oblečenou stříknout vodu. Takovou reakci bych nečekal ani ve snu. Dana se na mě velice rozzlobila. Není divu, moc výchovné to nebylo. Příště začnou děti po mém příkladu stříkat vodu na kolemjdoucí. Ach jo, ten tatínek, také dokáže zlobit ;-)

Při odpolední svačince si děti nabraly z talířku moc dobrou buchtu. Vojtíšek se však zachoval tak, jak je zvyklý. Dlabe a dlabe. Jakmile však třímá v ručce zbytek, hned ho předá některému z rodičů. Následně si vezme kus nový. On prostě nemíní dojíždět zbytky ;-) V jednu chvíli si Vojtík přestal všímat svého talířku, tak se ho Dana zeptala,"Vojtíšku, můžu si vzít ten tvůj kousek?" Vojtík hned zavrtěl hlavičkou a protestoval,"Nené, to je moje buta! Budu ještěé hamát. Nech to ležet!" Takováhle formulace překvapila i Danu,"Takhle mluví dvouleté dítě? To snad ani není možné!" Kam na ty výrazy chodí, že? I když mě dnes překvapil svým vyslovováním velice těžkého českého písmenka ř. Doslova pověděl,"Deme na hřiště? Spadla mi čelist a chtěl jsem repete. Vojtíšek se v tom okamžiku kontroloval, proto ř neřekl. To musí přijít samo :-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz