Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Ze dne: 02.09.2005
Rubrika: Doma


Titul: Dovolená v Bulharsku - piknik na jachtě

Soukromá cestovka ;-)
V neděli se mělo dle bulharské televizní předpovědi zlepšit počasí, tak jsme ještě včera večer zajistili v jedné soukromé a místní cestovce(Zora tour) dnešní cestu jachtou na pobřežní piknik. S paní majitelkou se dalo celkem bez problémů dohodnout rusky, takže jsem si dosti oprášil svoje základy ze základní školy. I když se nás paní Zora zpočátku ptala,"Česky?" My přikývli a ona spustila plynnou ruštinou. Proč ne, že? ;-)
Na dnešní ráno jsme měli v deset hodin dohodnutý sraz před cestovkou. Ještě k cenám - za dospěláka chtěli 50leva a za dvě starší děti po 25leva. Nejmladší Daninka a Vojtík neplatili nic. Cena zahrnovala cestu jachtou cca 10km podél pobřeží, piknik - pivo, alkohol, limonády, oběd na grilu a možnost sportovního vyžití. Potápěčské potřeby a plovací destičky nám zpříjemnily pobyt na krásném kusu soukromé pláže pod úpatím útesu. Nádhera. Na jachtě ;-)
Po nalodění na jachtu(Pasažérů nás bylo cca.16, plus nějaká posádka), mě hned jeden z jejích členů určil coby anglického mluvčího naší rodiny. Po seznámení mi pověděl něco o jachtě a jak bude probíhat další cesta. Ve tři prý máme očekávat odjezd zpět. Z Balčiku jsme chvíli drandili na motor a kousek za molem posádka rozvinula přední plachtu(Že by kosatku? Já jel na lodi pod plachtami poprvé v životě.). Vítr fučel ostošest a my brzy dosáhli správného náklonu a rychlosti. Dětičky jásaly a i Vojtíškovi se cesta moc líbila. Jenom jsme je museli maličkou krotit aby nám některý z miláčků náhodou nepřelétl přes nerezové žbrlení.
Nastal čas na zakotvení. Nejmladší z posádky popadl tyč s hákem a zahákoval kotvící bójku, cca 100m od pobřeží. Nedalo se nic dělat, jachta disponuje velkým ponorem. Babička prohlásila,"Jak se dostaneme na břeh?" Dana z legrace odpověděla,"No, doplaveme!" Jejím slovům porozumněl námořník a se mnou anglicky probral přepravu,"Zakotvíme a přijede pro nám malý motorový člun!" Skutečně. Po zadních schůdcích jsme přeskočili do člunu a ten nás dopravil téměř suchou nohou na břeh. Téměř suchou, neboť těch pár posledních metrů v příboji musíte stejně vodou. Na pobřeží zakotvilo celkem pět jachet a po přepravení veškerého osazenstva mohl začít super piknik. Naše jachta ;-)
Na roztopeném přírodním grilu již peklo několik snědých domorodců drůbeží ražničí a makrely. Každý z výletníků vyfasoval veliký plastový talíř s výše popsanými pochutinami, plus bramborami, zeleninovým salátem, zeleninou a chlebem. K tomu pivo, víno a další tekutiny. Co hrdlo ráčí, vše je v ceně. Po obědě se všichni vrhli do překrásného mořského příboje, či provozovali jinou zábavu. Pohled na soukromou pláž ;-)
Ve tři hodiny posádka zavelela,"Pasažéři na jachtu Samba, nasedat do člunu!" Ta byla naše. Po chvíli jízdy motorákem jsme si přelezli po žebříku na jachtu, bágly opět naházeli do podpalubí, kde jedna mladá ruská pasažérka marně hledala tekoucí vodu,"Vody tu nět, děsinfekcii mnogo!" Přitom mi s úšklebkem ukazovala nejprve dřez s neumytým nádobím a netekoucím kohoutkem, pak i vitrínu se čtyřmi lahvemi červeného rumu(Ona totiž právě vylezla z podpalubního WC). No nic. Já také po několika vypitých pivech na pláži a půl hodině na jachtě hledal onu místnost. Otázal jsem se posádky, kdeže to vlastně je. Kormidelník mi naznačil směrem do podpalubí. Skutečně, na zádi se v takovém skladišti skvěla podivná mísa. Pod čarou ponoru, takže je poté nutno vše přepumpovat ručně do moře. Uff, taková úleva. Ještě jeden úšklebek od kormidelníka a slova,"Tak co, dobrý?" Vzápětí však chtěla vyzkoušet záchod na jachtě ještě Marťa a neteřinka Danielka. Pro holky se jednalo o jedinečný zážitek,"Maminko, tam měli takovej malinkatej záchodek, víš? A tatínek musel potom pumpůvat!", prohlásila posléze Martinka :-)
Dál už pokračovala velice klidná plavba pod plachtami. Vojtíšek spinkal v Danině náručí a holky také víceméně ležely na palubě. Za mnou přikráčel jeden člen posádky a pak vyzvídal, zdali jsem už jel na plachetnici. Jel, v Itálii, jenomže pouze na motor. Následovala předpověď počasí ve znění,"Dívej se támhle za obzor. Moře ostře řeže linii, a na hladině se tvoří drobné bílé vlny. Zítra bude velice hezky!" Tak jsme chvíli pokecali a loď mezitím doplula do přístavu. Za vše hovořila moje poslední slova,"Good bye, and thank You!" Prostě skvěle a nevšedně prožitý den. Stálo to za to :-)


Copyright © - LTX 2001 - 2023