www.eMARTINKA.cz - Tisková verze článku

Článek na serveru: http://www.emartinka.cz

Ze dne: 06.09.2005
Rubrika: Doma

Titul: Dovolená v Bulharsku - akvapark Akvapolis

Dnešní program jsme měli víceméně nalajnovaný od včerejška - zaplatili jsme si totiž v místní soukromé cestovce zájezd do blízkého akvaparku - nachází se kousek vedle rekreačního střediska Zlaté písky. Před pár lety jej postavila jistá španělská firma a celý areál nese název Akvapolis.

Před cestovkou již na nás v deset hodin čekala paní Zora a její syn nás posléze vedl k autu(Mimo jiné nám dělal i řidiče) - vínovému Tranzitu. Krásně jsme se do jeho útrob poskládali a ještě zbylo jedno místo navíc. Akvapark je opravdu velice povedený - uvítalo nás monstrózní dílo, rozprostírající se vysoko nad pobřežím. Po převzetí čipových karet ve tvaru hodinek na zápěstí jsme se všichni konečně ocitli uvnitř. Dětičky hned zajásaly a vrhly se na dětský bazén. Tomu vévodí veliký kamenný hrad se skluzavkami, několik obřích ještěrek a veliký vodní hrad se stříkající vodou a skluzavkami. Martinka běžela s Petruškou do hradu a Vojtíšek se snažil lézt na jednu ze dvou ještěrek, jíž přijal za vlastní a každé dítě, snažící se ji zdolat, odháněl.

Při pohledu na několik tobogánů pro dospělé jsem nakonec neodolal jednomu - šílené atrakci s názvem Kamikadze. Jedná se o zcela nejvyšší a nejrychlejší skluzavku, směrem dolů to může mít dobrých dvacet, třicet metrů. Děda vše natáčel zespodu a já těsně mu před startem zamával. Jen díky tomu stihl vše zachatit na video. O vážnosti situace svědčil i dozor skluzavky, neboť nepouštěl do trubky nového cestujícího, dokud ten předchozí nepřistál bezpečně v dolním bazénu. Narozdíl od jiných, kde se jezdilo na nafukovacích kruzích a tandemech. Tam jsme startovali živelně po pěti vteřinách. Ale abych neodbíhal - ta šílená kamikadze začíná celkem nevinným skluzem do uzavřené trubky. Chvíli sešus, pak srovnání a ve velké rychlosti vletíte do prudkého zlomu směrem dolů. Nastává fáze, kdy je tělo nadlehčeno a ztrácíte kontakt se skluzavkou. V tu chvíli trubka přechází v otevřenou skluzavku a okamžitě nabydete pocit, jako byste padali volným pádem z té šílené výšky. Takový to byl šok. Brrr. Než jsem se stačil rozloučit se životem, nastalo přistání ve vodní tříšti a bazénu. Dobrý adrenalin. Deset minut nato jsem se snažil natočit na video fotky vystavené u vchodu. Fotograf totiž obcházel malé děti a fotil je. Mohli jsme tak vidět Vojtíška, Martinku a ostatní na vystavených fotkách. No, nekupte to za 5leva kus ;-) Já si dovolil nafilmovat hotové a vystavené fotky. Ruce se mi třásly po předchozím zážitku a stihl jsem zabrat čtyři fotky, než mě paní od fotek popadla za ruku, kameru namířila k zemi a anglicky pokárala,"To se nesmí filmovat!" Stihl jsem to :-)

Dětičky si ještě užily koupání ve velkém bazénu, vířivkách a speciálně Vojtíškovi se zamlouvala plavba po líné řece, v originále Lazy River. Zasednete na nafukovací kruhy či tandemy a plavíte se dokola akvaparku, kolem vodopádů a pod různými mosty. Skvělé. Vojtíšek mi pokaždé seděl na klíně jako přišitý. Martinka jezdila s Petruškou a také si užívala.

Přišla pátá hodina a nastal čas k odchodu. Náš dopravce měl čekat pod schody akvaparku. Přijel po chvíli a ještě předtím nás honila spousta taxikářů. Cesta zpátky by nebyla rozhodně žádným problémem. Výlet do akaparku se vyloženě vydařil, neboť sluníčko pálilo opravdu jako v létě. Téměř se nám nechce věřit, že doma již třetí den prší a je zima ;-)