Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 24.1.2006
Martinčin věk - měsíce: 59
Rubrika: Deníček

---

Zařizování Vojtíškova cestovního pasu...

Těsně po obědě jsem opustil pracoviště a vydal se s rodinou směrem Velké město. Dana potřebovala k zubařce a na Vojtíška čekaly nějaké nezbytnosti.

Zatímco Dana vystoupila u své zubařky, my zamířili s Vojtíkem do města. Měli jsme tak jedinečnou možnost spatřit na vlastní oči potupný odtah posledního, do rána pojízdného Pendolina, zpátky směr Praha. Tisková zpráva je ZDE. Vojtíšek hned zamířil prstíček tím směrem a nadšeně jásal,"Tatí dívééj mašinká, taková hezká!" Hezká je, jenom kdyby ještě vozila cestující. Není to žádná legrace, když nevíte, na které mezi zůstanete mezi Prahou a Ostravou stát ;-) Podobný, ovšem levnější, a možná i spolehlivější vlakový projekt rozjíždějí i Bělorusku. Jedná se však o dieselovou soupravu. Pokud Vás to zajímá, klikněte SEM.

Já zajel s Vojtíkem k panu fotografovi. Vojtíšek se úplně sám posadil na otáčivou židli, nasadil úsměv číslo tři a bez známek nejmenšího odporu si nechal pořídit celkem šest záběrů. Z nich jsme vybrali jeden povedený. Pan fotograf nám posléze za stovku předal čtyři průkazkové fotky. To víte, děti si na jarní prázdniny vezme děda s babičkou a pojedou někam do zahraničí. Vojtíšek proto nutně potřebuje pas. Má to však jeden háček. Na pasovém nás nejprve odkázali na matriku, abychom nechali Vojtíškovi ověřit státní občanství. Je to prý uzákoněno od loňského roku. Nic však není jednoduché - z našeho Velkého města je potřeba poslat všechny doklady na centrální matriku do Ještě většího města. Takže teď budeme čekat týden na ověření a pak měsíc na pas. Stíháme to jen tak tak, s odřenýma ušima ;-)

Chození po Velkém městě zvládal Vojtíšek s vypětím sil. Není divu - metrové bariéry podél ulic a navíc všudypřítomný led a sníh. Vojta co chvíli uklouzl a ležel na zemi. Přitom si nahlas stěžoval,"Taťkó, já sem padláá. Au au, to to bolí!" To víte, zima a chodníky jsou posypané pouze sporadicky ;-)

Nastalo další rozloučení s maminkou, neboť Dana spěchala projednávat do firmy novou práci na počítači. Vojtíšek mi cestou domů, přesněji řečeno ke školce, v autě usnul. Doslova a jako špalek. Po vytažení z auta se sunul na zem a já ho v náruší donesl bezvládného až do školkové šatny. Tam Vojtík procitl,"De to sem? Já necí do kolký za Maťkóů!" Po chvíli se rozkoukal a to jsem mezitím vytáhl Marťu ze třídy. Martinka se velice podivila,Taťko, jak to, žes pro mě přišel?" Překvapení. Hned mi povídala,"Tatínku, my sme dnes nebyli vůbec venku. Zato sme si konečně promítali ty pohádky. Paní učitelka přinesla z domu svoji starou promítačku a ta konečně fungovala!" To je dobře. Možná bych také, kdesi na půdě vyštrachal starou dětskou promítačku značky DIAX 3(Stála stodvacet korun) :-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz