Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 20.5.2006
Martinčin věk - měsíce: 63
Rubrika: Deníček


Na velké pouti...

Já a Vojtík na ruském kole :-)
Dnešní odpoledne jsme si spolu s dětmi náležitě užili. Alespoň já. Proč tomu tak bylo, se dočtete na dalších řádcích. O obědě a kratičké odpočinkové pauze, následovala fáze automobilního přesunu na pouť. Sotva jsme tam dojeli a konečně našli místo na zaparkování, dětičky vyrazily směr velký hluk. Martinka šla na jistotu. Aby ne, na pouť se těšila již nekolik dní předem. Tajemstvím do poslední chvíle zůstávalo její místo, neboť se v okolí koná na dvou stanovištích. Počasí nám vydrželo až do poslední chvíle, moc děkujeme tam nahoru. Pršet začalo až před pátou podvečerní a to už jsme stejně šlapali zpět k autu.
Sotva jsme se ocitli na prostranství mezi hřmícími atrakcemi, Dana prohlásila,"Pokud jde o mne, tak bych asi raději šla domů!" Nakonec svolila k rodinné projížďce na velkém ruském kole. Z něj také pocházejí dnešní fotky. Na první z nich fotila Dana pánské osazenstvo sedačky. To jsme si užívali, že? Maličko mne dorazila cena za osobu - ta činila třicet korun, bez rozdílu věku. Ale, užili jsme si to. Mezi nejlevnější atrakce patřil bezesporu "klasický" italský autodrom. Tam zaplatíte čtyřicet za auto a já se tam naskládám s oběma miláčkama. Vojta mi dokonce seděl na klíně před volantem a dosti zasahoval do řízení. Není tedy divu, že jsme očas bourali. Tedy gumou na gumu ;-)
Na druhé dnešní fotce máte možnost spatřit pohled zvrchu ruského kola na ostatní atrakce. Zcela vpravo vzadu se náchází rychlá horská dráha a titulem Spirála smrti. Jel jsem ji s Marťou po pravici a Vojtíkem drže před sebou. Dosti dobré. Ač se Vojtík držel zábrany jako klíšťák, stejně ho setrvačná síla v pravotočivých zatáčkách odtahovala - to jsem cítil při jeho držení. Moc se mu to ale líbilo, neboť v takových chvílích vřeštěl blahem na celé kolo :-) Pohled z ruského kola ;-)
Jako poslední atrakci, si dětičky vybraly velkou houpací loď. Sotva před námi zavřeli takovou bezpečnostní zábranu, dětičky se jí chytly oběma ručkama. Marťa je v pohodě, já raději jistil Vojtíka, aby náhodou nechtěl za chodu vystupovat. Jedná se fakt o dobrý zážitek. Veliká loď se vyhupuje na celkém dlouhé rameni, až v úhlu stoosmdesát stupňů. Hlavně ten hup čelem směrem dolů je celkem působivý. Žaludek letí vzhůru, prostě parada. Vojtík po celou dobu držel kamennou tvářičku, zato Martinka se tvářila nadmíru spokojeně. Celý zážitek prý předčil i horskou dráhu a to je co říci. Jenom Vojtíšek si následně stěžoval,"Maminkó, mě na tý lodičcé bolelo bíško!" Aby, ten zvedající se žaludek dá zabrat i dospělému ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz





© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz


[CNW:Counter] TOPlist