Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 3.7.2006
Martinčin věk - měsíce: 64
Rubrika: Deníček

---

Rychlá večeře pod hradem...

Dnešní den probíhal zpočátku pod nadvládou nového silničního zákona. Po ránu jsem totiž jel do práce a odpoledne se autem vracel. Světe div se, všichni jezdí přes obec padesát a mimo devadesát! Sám za sebe mohu prohlásit, že se ami to zamlouvá a dá se na to zvyknout. Podobné zkušenosti jsem měl již před devíti lety z Itálie. Jenomže, my tam překodrcali v koloně pár kilometrů a tradá - na autostrádu, tedy dálnici. Pak už to frčelo. Jenomže v naší malé zemi to má jeden háček - není tu síť dálnic. Tak ti všichni dopravci a podnikatelé v této činnosti, jistě zapláčou. Fakt je to krutá změna, podobně jak se změnila s nástupem prázdnin sledovanost našeho serveru. Není divu, naprostá většina čtenářek a čtenářů si nás čtou z práce. Já se chovám stejně :-)

Již včera odpoledne se k nám na zahrádku nakvartýrovalo černé kotě. Působí dojmem opuštěným a podvyživeným. Marně voláte na děti, aby něj nesahaly, když se vděčné kotě lísá a nedá se odehnat. No, dnes přišlo zase. Martinka povídala,"Koťátko má asi hlad, tak mu dáme mlíčko!" Já nechtěl, jenomže Marťa sama vytáhla mléko z lednice a ohřála ho v mikrovlnce. Už ho nesla černému koťátku. To se vrhlo na misku a během chvíle ji vyprázdnilo. Já mezitím zjistil jeho pohlaví. Martinka mi hned vracela předchozí domněnku,"No vidíš, já ti to říkala! Kočky sou přece takový pruhovaný, nebo mourovatý. Kocouři sou celý černý, přecé!" Aha. Problém nastal, když se nažrané kotě zdekovalo ze dvorka,"Kde je to kotě? Spí asi u maminky a k nám běhá pouze si hrát, jako jiný děti!" Martinka pokračovala,"Kde je ta kočka? Asi se ztratila. To se černejm kočkám běžně stává, voni nejsou v tý černý tmě vidět. Jenom jim svítěj ty voči žlutý, zářivý!" :-)

Dosti koček. Dana jela navečer na schůzku se svým bývalým pracovním kolegou a navrátí se až někdy hodně dlouho. Tak jsem děti sbalil a kolmo se nám podařilo přemístit se do hospůdky pod hradem. Tam dětičky potkaly svoje kamarádky a kamarády ze školky. Takže jsme se tam v pohodě najedli hranolek s kečupem, jak chtěly děti a já si dal pěnivý mok. Jednalo o moc pohodový podvečer a tak není divu, že jsme se domů navrátili až po osmé. I Vojtíšek po vysazení z kola prohlásil pochvalnou větu,"Tatínku, ten vejlet byl moc skvělej!" Taková slova potěší. Pak už jsem je nahnal do postýlek a oba usnuli za deset minut. Není divu, po obědě nespal ani jeden a navíc ta podečerní čerstvovzduchová zabíračka ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz