Článek na serveru: http://www.emartinka.cz
Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby
Ze dne: 11.1.2007
Martinčin věk - měsíce: 70
Rubrika: Deníček
Konečně spolu a Martinčin poník snů...
Tak a jsme zase všichni doma. Je těsně po půl osmé a děti vedle pozorují televizi. Martinka mi totiž
povídala,"Tatínku, když jsme se pokaždý u babičky a dědy umyli, vyčistili si zoubky, tak jsme se mohli podívat na
Simpsnovi. Ty dávaj na trojce!" Po delším dohadování, že program trojka neexistuje a že se jedná asi o ČT2, jsme doma
na ovladači zmáčkli čtyřku. Ale jo, dopadlo to.
Těsně po obědě jsem se uvolnil z práce a frčel směr Hradec. Stíhal jsem jen tak tak. Já chtěl zakoupit v Hornbachu
ještě deskový radiátor do nové tělocvičny děda potřeboval nějaké fitinky na zapojení nové vodárny. To bylo zdržení, takže
mi naši milí caparti následně naskákali do auta a nastalo loučení s babičkou a dědou. Ještě jsem jim poděkoval za
dětský azyl a frr, domů. Martinka mi ještě v letu předváděla svůj dárek snů - jedná se o mluvícího, mrkajícího a hlavou
kroutícího poníka. Tak moc si ho přála pod stromeček. Jenomže jí ho Ježíšek nepřinesl. Tak jí ho děda a babička
zakoupili k šestým narozeninám. Jelikož k nám na víkendovou oslavu nepřijedou, dostala Marťa dárek již dnes
dopoledne. Momentálně si My Little Ponnyho hýčká v postýlce. Není divu - poník prohlásil,"Dobrou noc!", otočil hlavu,
lehl si a zavřel očka. Fakt rozkošná elektronická hračka :-)
Paní doktorka si Vojtíška poslechla a prohlásila,"Vojtíšku, opravdu jsi v pořádku!" To je skvělé. Zítra si maminka
bere dovolenou, stráví s dětmi den doma a po víkendu nastupují do školky. Už se těším na to ranní vstávání ;--)
Cestou z Velkého města jsme se ještě zastavili na velkém nákupu - blíží se víkend, návštěva a
oslava. Nejprve v Penny Marketu. Děti pobíhaly po prodejně křížem krážem a bylo to celkem v pohodě. Problém nastal,
až po příchodu do fronty u pokladny. Vojtík prohlásil,"Tatínku, koupíš měé kinder vejce?" Moje zamítavá odpověď
vyvolala vyloženě vztekací akci. Vojta si hrcnul na podlahu a řval na celé kolo,"Já bysem těéél to vajíčkóó!" Jsem však
tvrdý a je mi jedno, co si lidé o mě myslí. Všichni okolostojící se dívali, jak zareaguji. Prostě velkolepé divadlo. Naše
pokladní Vojtíškovi povídala,"Proč tak brečíš, vždyť už jsi velký kluk, ne?" Vedlejší pronesla,"Nějak tu není slyšet, že?"
Já Vojtovi sdělil jediné,"Vojtíšku, my jedeme domů, chceš tady zůstat?" Víte že nechtěl? Okamžitě vstal a běžel za
námi k autu. I bez Kinder vajíčka. Pokud jste náhodou byli svědky onoho výstupu, tak jste teď v obraze ;-)
Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz
© LTX 2001 - 2024 Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz