Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 20.5.2007
Martinčin věk - měsíce: 75
Rubrika: Deníček


Nejenom ve strašidelném hradě...

Jedeme do hradu :-)
V dopoledních hodinách u babičky v Hradci, se Vojtíšek snažil učit jezdit na kole bez stabilizačních koleček. Na fotce ho vidíte ještě s kolečky. Na otázku,"Vojtíšku, mám ti odmontovat kolečka?", se mi dostalo odpovědi,"Ehe, já budu jezdít bez koleček!" Ještě jsem dostal radu, že mu mám dát sedlo níž, aby dosáhl na zem a už nic nebránilo výcviku. Vojtík usedl a neustálým ohlížením kontroloval, zdali ho držím vzadu pod sedlem. No, konečně se trochu rozjel, jenomže v první zatáčce seskočil,"Já už tam cí namontůvat ty kolečká!" Následovalo přemlouvání, do nějž se vložila i Martinka s neteřinkou. Bohužel, Vojtík už nechtěl trénovat. Bude však muset, já zapomněl ta kolečka kdesi u babičky. A tam hned tak nepojedeme ;-)
Bezprostředně po nedělním obědě, zamířily naše kroky na velkou pouť a samozřejmě atrakce. Děti se tešily již od pátku, kdy se započala naše cesta do Hradce. Martinka nedočkavě vykládala, na čem se sveze nejdříve. Bylo rozhodnuto - italský autodrom. Jedno autíčko obsadila maminka s Martinkou a to druhé já s Vojtíškem. To bylo radosti, že se nám podařilo párkrát nabourat. Vojtík co chvíli pokřikoval,"Podíívééj, támdle jedé maminká a Matinká!" Užíval si to. Jenom by nás mohli nechat jezdit poněkud déle. Za tu cenu, rozhodně. Za našich mladých let stálo jedno autíčko desetkrát méně - pět korun a to se jednalo o nejdražší atrakci ;-) Vojtíšek na kole ;-)
Děti se pobavily ještě na dalších stanovištích. Já se nimi vydal i do strašidelného hradu, jak vidíte na titulní fotce. Mačkali jsme se v jednom vozítku, ale šlo to. Vojtíšek se v jednu chvíli trochu vyděsil gorily, lomcující mřížemi a Martinka se dokonce také dívala. Abyste byli v obraze - loni jsme takto projeli celým hradem a na moji otázku,"Martinko, líbilo se ti uvnitř?", Marťa suše odpověděla,"Já nevím, měla jsem raději celou cestu zavřený očka!" Tak za tohle jsme zaplatili? :-)
Letošní pouť jsem s dětmi zakončil na obrovské pirátské lodi. Zhoupli nás pořádně. Je to opravdu dost dobrý pocit, kdy se houpačka při hupu vzad dostane táměř kolmo a pak se houpne dolů. Děti vřískaly nadšením. Jenom po přistání s sebou Vojtíšek sekl při chůzi k mamince, jak se mu houpala zem a Martinka si poněkud stěžovala,"Tatínku, mě se houpe celý bříško!" Vše vzápětí odeznělo a my se pozvolna vydali k domovu.

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz





© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz


[CNW:Counter] TOPlist