Z kategorie: ...Rodina
Jednu letošní srpnovou sobotu jsme se vypravili na velký cyklovýlet po okolí. Trasu vymyslela maminka a musím říct, že byla naprosto dokonalá. Aby ne, když nám dokončili naprosto suprovou cyklostezku lemující Tichou Orlici. Mám na mysli cyklostezku mezi Letohradem a Chocní
Jak nám byl plán cesty nastíněn, tak jsme jej následně provedli. Já naložil všechna čtyři kola na střešní nosič a vzápětí jsme autem šupajdili do Týniště nad Orlicí - startovací a také cílové základny našeho výletu. Auto zůstalo zaparkované před nádražní budovou, což tam nečiní vůbec žádný problém. Ten nastal až při možnostech, jak přepravit kola vlakem. ČD nabízejí možnost přepravy jako spoluzavazadlo, ale k tomu musíte kola uskladnit v kupé vagónu na nástupní chodbičce. Tam máme vyzkoušená dvě velká kola a jedno malé dětské. Jenomže teď už i dětičky mají svá kola poměrně velká a těžko bychom je asi skládali v tom počtu do uličky. Takže jsme nakonec kola podali do poštovního oddílu, což je normálně dražší, ale milý pan průvodčí nám dal celkem pěknou slevu. Nic už pak nebránilo v cestě směrem Letohrad. Přitom jsme projeli zpět kolem naší vesničky :-)
V Letohradě hned nasedáme na naše bicykly a vydáváme se směrem od nádraží k cyklostezce. Je to sice kousek po silnici městem, ale ani Vojtíšek s tím nemá žádné problémy. Šlape ostošest. Konečně se dostáváme na stezku a tak nám začíná neskutečně idylická cesta. Cesta údolím Tiché Orlice je nádherná a sám jsem ji letos jel nespočetněkrát. Martinka šlape, Vojtíšek šlape a tak míjíme po levici hrad Lanšperk na kopci a před Černovírem unikátní automat na limonády a také na pivo Holba přímo do kelímku. K jeho zakoupení musíte vlastnit občanku se čtecí zónou - vhodíte peníze, zvolíte nápoj a protáhnete občanku přes čtečku. Tím pádem je velice jednoduše vyřešen prodej alkoholických nápojů zletilým osobám. Vtipné, že?
Ale maličko jsem odbočil - cesta dále vede okolo Ústí nad Orlicí k vlakovému nádraží, kde přejíždíme koleje a přes Kerhartice najíždíme opět na pokračování jedinečné cyklostezky. Na jejím začátku volíme přestávku na jídlo a pití. To aby děti psychicky a fyzicky zvládly následnou část trasy, kde máte po levé straně Orlici a po pravé rovnou dvojkolejnou vlakovou trať, po které se s velice malými přestávkami honí rychlíky a jiné zajímavé soupravy, Pendolino nevyjímaje. Cesta nás vede překrásným údolí přes Bezpráví až do Brandýsa nad Orlicí. Tam zastavujeme u památníku Jana Ámose Komenského, který v tomto městě působil od roku 1624. Na jeho počest a také na počest jeho knihy Labyrint světa a ráj duše byl nedaleko od památníku vysazen a zprovozněn přírodní labyrint z habrů. Přesně tam jsme zamířili. Hned mi hlavou bleskla vzpomínka na moji oblíbenou knihu od britského autora Jerome Klapka Jerome - Tři muži ve člunu, jak tam hlavní hrdinové bloudili v podobném labyrintu. I my se vydali do zelených uliček. Nesmíte prolézat zeleným porostem, takže můžete vzápětí obdivovat důmyslnost labyrintu. Já měl zprvu strach, aby děti nezabloudily, ale ten neměl vůbec žádné opodstatnění, alespoň co se Vojtíška týče. Vzápětí jsme se totiž dostali do vzdálenější poloviny bludiště a nemohli najít cestu zpět. To bylo nachozených kilometrů. Vojtíšek běhal jako čamrda a během chvíle zmapoval naprosto terén - vyvedl nás z bludiště. Já teda bloudil celkem nechutně a Martinka se asi po půl hodině málem rozbrečela, že je naprosto ztracena. I tak nám trvalo více než hodinu, než jsme se vybloudili ven. Fakt super zážitek - vřele doporučuji :-)
Z návštěvy labyrintu jsme byli naprosto unešeni a děti už maličko bolely nohy. Ale i přesto se nám podařilo dojet až do Chocně na vlakové nádraží. Vojtíšek sice chvílemi šlapal tak, že mi málem cyklokomputer odmítal měřit šnečí rychlost, ale zvládnul to. Asi třicet kilometrů po proudu Tiché Orlice. V Chocni následovalo naložení našich kol do vlaku a návrat do Týniště nad Orlicí. Okruh se uzavřel a my si celý den náramně užili. Zkuste to také, nemá to chybu :-)
Vložil: LTX Dne: 14.12.2009 Čas: 21:18:37