Z kategorie: ...Rodina
Kvůli nedostatku sněhu se naše odpolední aktivity přesunuly kamsi úplně jinam. Před půl druhou jsme autem vyrazili do Ústí na "brusliště", jak nazval to ono místo Vojtíšek. Jistě jste v obraze - jednalo se o místní polokrytý zimní stadion. Má pouze střechu - toliko na vysvětlenou. Právě tam jsme se rozhodli letos zahájit naši bruslařskou sezónu.
Následovalo bleskové obutí bruslí - obzvláště Vojtíška jsme nechali, aby si to provedl pokud možno samostatně, poněvadž ho čeká po novém roce školní kurs bruslení. Budou jezdit přesně na stejné kluziště. Ale my Vojtíška trénujeme již několikátým rokem, takže jezdit celkem umí. Jenom to dneska šlo na svět dosti pomalu - přece jenom na bruslích nestál dlouhou dobu. To samé musím konstatovat i u sebe, prostě se člověk musí rozjezdit. Moje první zděšení bylo, že mi brusle téměř nejedou, ale to bylo způsobeno zreznutím nožů. Pak už šlo jenom o to, získat naprostou jistotu. Když to šlo před nedávnem po téměř dvaceti letech, takže dnes - no problem ;-)
Maminka byla zvědavá na nové krasobrusle, co jí je přinesl Ježíšek. Aby nebyla spokojená, když oproti starším modelům ty nové disponují zateplením. Já také musel konstatovat naprosté zlepšení jízdních vlastností u bruslí, které jsem si zakoupil předloni. Martinka má spolu s Vojtíškem brusle celoroční - takové hybridy s možností nastavení délky boty, jak roste noha. Celkem se vyplatily, jenom vypadají poněkud podivně, neboť se místo koleček doprostřed našroubují nože. Martinka vyrazila hned jako dráha, ta nemá s ničím problémy. Vzápětí získala nové kamarádky, prostě pohoda.
Aby se Vojtíšek poněkud zajel, střídali jsme se u něho s maminkou. Když jel se mnou za ručku, docela nechutně ho zezadu sestřelila nějaká paní - nechápu, kam čuměla. Vojtík to však vzal celkem sportovně a za chvíli jezdil znovu. Já sám jezdil dosti akčně, ale musí se dávat pozor, obzvláště nevyzpytatelní jsou ti, co se v takovém provozu honí křížem krážem a hrají si na babu. Dosud mám v hlavě neskutečný zážitek z doby před lety, kdy jsme se s maminkou seznámili a touto dobou chodili den co den na zimní stadión v Hradci Králové. Aby ne, když tam odsud pocházíme. V jednu chvíli jsme se odebrali na střídačku si odpočinout a docela mi unikla hláška z rozhlasu,"Pozor, změna směru jízdy!" Já vyskočil na led a rozjel se v protisměru plnou rychlostí. Hned v první zatáčce následovala šílená srážka s nějakým pánem a to bylo to nejtvrdší, co jsem na bruslích zažil. Šílený pád dozadu a ta naražená sedací část mi dala zabrat ještě po Silvestru. Nejhorší je, že se nemůžete ani posadit. Takže si dávám pozor a kupříkladu dnes jsem nespadnul. Na ledu se tak válel pouze Vojtíšek a Martinka mi hlásila jedno vymetení. Vojtíška pouze rozčiloval stav ledové plochy,"Tatí, to je hrozný, co je tady sněhu a ty rejhy. To musej otevřít támhle ty vrata, na led vyjede takovej traktor a bude led zažehlovat vodou, až to znova zmrzne do hladka!" Mno, má pravdu, ale kolikrát pusu nezavře ;-) Uvidíme jak to bude s počasím zítra, ale našli jsme celkem velkou sjezdovku nedaleko nás a tam pilně zasněžují a hlavně to tam jezdí, takže uvidíme, respektive - uvidíte :-) Hlavně nesmí pršet :-(
Vložil: LTX Dne: 29.12.2009 Čas: 20:17:31