Z kategorie: ...Rodina
Prázdniny jsou v plném proudu a já si užívám týden dovolené s dětmi. Musíme se nějak vystřídat, tak maminka chodí do práce. Děti mají za sebou konec školního roku, kdy přinesly na vysvědčení opět samé jedničky a poté strávily dva týdny na letním táboře pořádaném naší firmou. Vojtíšek jel letos poprvé a byl značně natěšený. Odjezdu ovšem předcházela jedna humorná situace, kdy s Martinkou řešil polední klid,"Martinko a ten klid je dlouhý dvě hodiny? Tak to si můžu klidně každej den hrát půl hodiny z toho klidu na počítači!" Doma má normálně povolenou navečer půlhodinku. Jaké bylo Vojtíškovo překvapení, když jsem mu řekl,"Vojtíšku, ale na táboře žádné počítače nemají!" Vojta na to,"Nemají, jak to?" V duchu jsem si řekl - a máme problém, jenomže Vojtíkovi nakonec počítač na táboře rozhodně nechyběl ;-)
Včera po ránu nastalo důležité rozhodování - kam zajet na výlet. Nakonec jsem zvolil místa, kam celkem rád jezdím na kole - zříceninu hradu Lanšperk, hráz a přehradní nádrž Pastviny a posléze autem šupky dupky do Klášterce nad Orlicí a odtamtud následovala pěší tůra po naučné stezce kolem Divoké Orlice až k Zemské bráně.
Jako první míříme autem nahoru do obce Lanšperk. Na kole musím krutý kopec vydupat, tady zastavujeme s autem u hospody a ke hradu je to pár kroků, neboť obec vlastně obepíná hrad kolem okolo. Stejně neobvyklé, jako plášťové provedení hradu bez jakékoliv věže. Prostě byl postaven jako obvodová kamenná zeď s objekty uvnitř. Dnes zůstala jedna velká zeď a další fragmenty. Po opuštění hradu prý místní rozebrali hrad coby stavební materiál. My obdivujeme mohutnost stavby a Martinka vzápětí leze po žebřících na rozhledničku tvořenou z pozinkovaných lešeňových trubek. Hned hlásí,"Klucí, tady je krásnej rozhled!" Aby ne, stojí to za to. Já ji následuju, ale Vojtíšek si vede svou,"Já už se nebojím tý průhledný podlahy, mě dělaj problémy ty žebříky. Tam nevylezu ani za nic!" A nevylezl ;-)
V předzahrádce bufetu Na hrázi Pastvinské přehrady jsme si dali oběd a po prohlídce hráze, elektrárny, následovalo krmení kachen a kaprů-macků rohlíkem. Poté jsme už jeli směrem k naučné stezce Zemská brána. Ta vede kolem zastavení u Ledříčkovy jeskyně(loupeřnické) - byl to "Jánošík Orlických hor" - klenoucí se vysoko ve skalách. Cestou jsme samozřejmě nevynechali pěchotní srub R-S-54 Na Potoku. Ten je zpustlý, ale já vzal baterku a celý vnitřek jsme s Vojtíškem prozkoumali. Jedná se sice o majetek armády ČR a teoreticky je tam vstup zakázán, jenomže armáda se jistí a objekt je náležitě zchátralý. Milovník historie by z tohoto skvostu jistě vykouzlil turisticky zajímavé lákadlo - obzvláště když to stojí při cestě. Pašeráckou lávku vzala voda, takže jsme k Zemské bráně nakonec museli překonat kopec oklikou. Lávka je ve výstavbě a já se na to torzo s dětmi neodvážil, což uskutečnili jiní rodičové, které jsme potkali zpáteční cestou. Takhle jsem dětičky unavil celkem slušně a už se moc těším, kam vyrazíme zítra. Dnešek jsme pojali jako odpočinkový den :-)
Vložil: LTX Dne: 21.07.2010 Čas: 20:50:23