Z kategorie:  ...Doma

Při rekonstrukci střechy na našem domě jsme získali kromě komínového průduchu využívaného plynovým kotlem i jeden navíc. Právě do něj před více než patnácti lety ústily trubky kamen z kuchyně - dnes hlavní obytné místnosti. Takže padlo rázné rozhodnutí - suchého dřeva máme dostatek, zakoupíme mnou dlouho vytoužená krbová kamna. Já hledal na Netu dlouho, aby ta kamna topila více do výměníku, než do vody. Podařilo se! Přes Internet jsem nám kamna objednal a jedná se o velice povedený modelPrity W17, bulharského výrobce Prity. Kvalita provedení je prvotřídní. Tyto krbová kamna disponují výkonem do místnosti 6kW a do vodního výměníku až 17kW. To je přesně ono, po čemž jsem toužil.

Nějaké to foto:

Jelikož nejsem topenář, dalo mi chvilku hledání na internetu, jak správně zařadit kamnový výměník do otopného systému. Kamna potřebují expanzní nádobu a pojistný ventil. Obojí je součástí nástěnného plynového kotle, takže tohle není třeba řešit. Plynový kotel disponuje vlastním oběhovým čerpadlem, zbývalo zakoupit druhé pro kamna. No problem. Největší dilema jsem měl s přepínáním obou dvou zdrojů tepla - mám na mysli hydraulickou část - pokud topí například plynový kotel, okruh kamnového výměníku musí být uzavřený, jinak by voda proudila zkratem přes kamna a ne do radiátorů. Stejné je to opačně. Z toho důvodu jsou na výstupu teplé vody jak kamen, tak plynového kotle zařazeny zpětné klapky, které se jednoduše postarají o selekci zdroje tepla. Použil jsem po několika pokusech klapky s plastovou pohyblivou částí, z nichž jsem vypreparoval tlačnou zavírací pružinu. Pokud tam to péro bylo, kotle nepřetlačily klapku a netopily poslední radiátory. V tomto provedení je ovšem nutné umístit klapky vodorovně - mám to vyzkoušené. Elektrické přepínání obou zdrojů tepla jsem popisoval v předešlém článku - ZDE.

Jelikož je dimenze měděných trubek u kotle 22mm, materiál použitý pro připojení má stejné rozměry. Vše jsem zakoupil v Hornbachu - rád se tím prohrabu a bez problémů vyberu co je potřeba :-) Tedy, ne úplně všechno - třícestný termostatický směšovací ventil je objednaný přes internet a jedná se výrobek firmy Regulus. Má pevně nastavenou zpátečku na 65st C. Takže jakmile zatopíte, voda cirkuluje přes Bypass - to je ta propojka s vyvažovacím ventilem. Dokud nedosáhne zpátečka do výměníku hodnoty 65st C, voda do radiátorů nejde. Ventil má hlavně za úkol zajistit, aby se výměník nedostal do kondenzační teploty a nedocházelo tak k nízkoteplotní korozi. Při této provozní teplotě mají kamna lepší spalování a neničí se také komín. Vyvažovacím ventilem se dle rady výrobce nastaví průtoky jak do Bypassu, tak i do radiátorů. Stačí chvilka experimentování, pak se z ventilu odšroubuje ovládací páka a už se s tím hýbat nemusí.

Celé to zapojení je umístěno ve výklenku na chodbě, kam jsem se skrz 50cm kamennou zeď trubkovým sekáčem proboural. Hned doprava je to zapojeno na stávající rozvod pod plynový kotel. Ještě jsem tam připravil přípojku pro dochlazování slunečního kolektoru - máme jej na střeše a má plochu 8m čtverečních. S pájením měděných fitinek a trubek nemám žádné problémy, jednak jsem to odkoukal od topenářů když nám dělali topení a vše se dá najít na Netu. Důležité je spoje řádně očistit a hned napatlat pájecí pastou. K letování používám běžný hořák na PB bombu - spoj se musí řádně prohřát a po přiložení speciálního cínu dojde ke kapilárnímu spájení. Při pečlivé práci je prakticky nemožné, aby to pak někde teklo. Už z principu ;-)

Aktualizace 9.8.2011 - minulý víkend jsem dozapojil možnost dotápění solárního bojleru OKC 300 NTRR/SOL Dražice, umístěného o patro výš na půdě v technologické místnosti(Do zimy ;-) ). Jelikož letos moc sluníčko nesvítí, a když nesvítí, tak si v krbovkách přitopíme, máme teď možnost ohřát vrchní část bojleru výměníkem. Za tím účelem jsem schválně objednával bojler bivalentní, tedy s topným hadem na solár a na alternativní kotel. Jak vidíte na hydraulickém schématu, je odbočka nahoru k bojleru zapojena dole v primárním okruhu kamnového výměníku. Ten je pomocí třícestného termoventilu udržován na zpátečce do kamen 65oC. Toto zapojení jsem při návrhu pojal jako logicky funkční a v reálu tomu tak je. Pokud běží oběhové čerpadlo kamen, vytváří na výtlaku vyšší tlak, než jaký má na sání. Jasné. Sání jde pouze zkratkou přes ByPass a vyvažovací ventil a na druhé straně je devatenáctilitrový kamnový výměník. Opravdu to funguje a nežádoucímu proudění do výměníku zabraňuje zpětná klapka před horním čerpadlem. Pokud tedy nechci nahoře ohřívat vodu, nic se neděje. Ohřívací akci spustím až zapnutím horního oběhového čerpadla - to začne honit horkou vodu přes výměník solárního bojleru. Čerpadlo je řízeno řídícím systémem kolektoru, naprogramoval jsem tam možnost ručního spuštění akce ohřívání s tím, že se to vypne, jakmile dosáhne teplota vody v bojleru teplotu v kamnovém okruhu mínus čtyři stupně(To se dá libovolně nastavit). Znamená to, že musíte v době ohřevu přikládat, jinak se cyklus musí opět ručně odstartovat. Třeba to ještě přeprogramuju jinak, ale je to o tom, propojit notebook a chvilku se v tom pohrabat :-)

Pojistný ventil spolu s expanzní nádobou jsem do systému kamen vložil hlavně z důvodu posílení expanzky v plynovém kotli, která má jenom 7litrů. Už je těch trubek a objemu vody až moc. Ten pojišťovák je také praktický. Pokud chceme ohřát vodu v bojleru hned teď(Funkce Brutaru ;-) ), stačí ručně zavřít oba dva kulové ventily do radiátorů a kamnový výměník topí pouze do bojleru. Tím už je nutný ten pojišťovák a expanzka. Přiškrcením primárního vzduchu se dají kamna dostat až na 90oC a to nahřívá bojler jedna báseň. Nejde se přitom samozřejmě vzdálit, neboť hrozí přetopení a řídící systém hlídá maximální teplotu v systému 90oC a spustí alarm. Poté stačí otevřít oba dva kulové ventily a systém je bleskurychle dochlazen do radiátorů. Tohle je spíše letní provoz, kdy je možné na pár polínek zajistit během hodiny dostatek horké vody na sprchování pro všechny.

Ještě k fotkám - na první je vidět trubkový rozvod nad plynovým kotlem dole. Zleva to jsou trubky ohřevu z krbovek - měď 15, dále přitápění z kolektoru - měď 22 a nakonec studená pitná nahoru a teplá dolu. Další foto je solární bojler směrem dole a poslední fotka ukazuje celý pohled na zapojení bojleru. Samozřejmě ještě schází izolace a ty sádrokartonové stěny kolem :-) Docela jsem se vyřádil a jeden známý v práci(Topenář) prohlásil po shlédnutí fotek, "To doma buduješ atomovou elektrárnu?" Už to tak vypadá :-D

Pokud by jste chtěli vidět opravdové blesky naživo třeba hrající hudbu, podívejte se na můj další projekt - velký Teslův transformátor DRSSTC na odkazu http://www.blesky.eu

Měl jsem dotaz na autora tohoto článku - jsem i majitelem tohoto webu - takže
Radek Lehký - LTX
Sopotnice
tel. 602138084
webmaster(zavinac)emartinka(tecka)cz

Neváhejte mne kontaktovat !!

Vložil: LTX   Dne: 06.11.2010   Čas: 19:46:21