 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 05.08.2003
Jak se koupemeDnešní článek začínám psát již dopoledne, v jedenáct hodin. Jak jistě od včerejška víte, odpoledne se přesouváme spolu s kolegy z práce na předzahrádku prozatím blíže nespecifikované restaurace. Nevím, jak by potom vypadal nový článek ;-))))
Před chvílí jsem hovořil telefonicky s Danou. Vojtíšek nechtěl od časného rána spinkat a celou dobu, až do půl desáté probrečel. Asi měl trápení s bříškem. Když konečně zabral, dostala se Dana do nelehké situace. Musela se rozhodnout, zdali Vojtíška probudí na další jídlo, či nikoliv. Nakonec zvítězila ta první varianta. Nic se nedá dělat, nějaký pevnější denní režim je nutné dodržovat :o)
Pro dnešek Vám nabídnu téma koupání miminka v koupelně. Přesněji řečeno, popíši Vám, jak máme zařízenou koupelnu na koupání malého miminka. Již před narozením Martinky jsme přemýšleli, kam umístit malou dětskou vaničku. U známých běžně koupali miminko ve vyhřáté kuchyni. Vaničku umístili na dvě židle a mimi svlékali a pak i oblékali na jídelním stole. Taková varianta se mi moc nezamlouvala, neboť je pak velikým problémem vylití obsahu vaničky do dřezu. Zvláště, nesete-li vaničku sami. U babičky a dědy tímto stylem děti koupeme, neboť tam jiná možnost není. Jednou se mi málem povedlo, vylít vodu na podlahu. Doma jsme chtěli mít celý systém dokonalejší a tak jsme vymysleli dvě prkýnka, ta se položí na vršek velké vany a na ně pak malá vanička. Na prknech je nalepena taková samolepící pěnová guma, zakoupená kdesi v Baumaxu. Díky ní je vanička pevně fixována a nemůže nikam ujet. Po vykoupání miminka stačí vaničku jednoduše naklopit a voda bez problémů přeteče do velké vany. Žádný problém :o)
Jako další řešení na míru Vám chci představit náš přebalovací pult, umístěný nalevo od výše popisované vany. Na jeho místě stála prapůvodně automatická pračka. Dana si vždy malovala, jak na jejím vrchu budeme miminko přebalovat. Jenomže postupem času se ukázalo, že pračce nedělá vlhké koupelnové prostředí příliš dobře (Začala na několika místech rezavět). Proto jsme pračku přemístili na chodbu, hned vedle umyvadla. Naskytla se otázka, co vymyslet na místo pračky do koupelny. Dana měla v podstatě jasno, realizace zbyla na mě. Celý přebalovací pult je sestaven z lamino desek, ty mi nařezali v Baumaxu a zbývalo je jenom sešroubovat pomocí takový speciálních šroubů, zakoupených tamtéž. Pod vrchní přebalovací deskou se nachází dvě poličky, v nichž naleznete čisté plínky, žínky a jiné potřebné věci. Na vrchní straně pultu naleznete podložku uříznutou na míru z molitanu tloušťky 2cm a celá je zabalena do igelitového ubrusu.
Co říci na závěr? Omlouvám se Vám za poněkud jinou skladbu titulního článku, ale domů se dostanu až někdy večer. Z toho důvodu pravděpodně nenaleznete ani novou Vojtíškovu fotografii ve fotoalbu. Prohlédněte si alespoň ty starší, ZDE. Zítra vše napravím ;-))))
Verze pro tisk...
 06.08.2003
Vojtíšek zlobí s jídlemTak si to představte, Vojtíšek je na světě již čtyři týdny. To to letí. Z toho pouze týden s ním strávila naše Martinka. Už se na Marťu moc těším a pozítří pro ni jedu na letiště!
Vojtíškovi se v noci na dnešek poprvé nechtělo spát. O půl druhé se probudil a Dana ho nemohla utišit. Vzbudil dokonce i mě, a to je co říci. Znovu usnul až někdy po třetí hodině. Však mu Dana navečer domlouvala,"Doufám, že Ti takovéhle ponocování nevydrží!"
Vojtíšek dnes zlobí s jídlem. Při každém kojení se opakuje totéž - sotva se Vojtíšek přicucne a zatáhne, s křikem bradavku pustí. Několikrát za sebou a Dana je z něho úplně hotová. Za prvé jí to bolí a za druhé - pokud nebude Vojtíšek plnit svůj pitný režim, mlíčka se bude tvořit méně. Vždyť celý systém funguje na principu poptávky a dodávky. Čím více mlíčka Vojtíšek vytáhne, tím více ho tam příště nalezne ;-)
Dana po ránu preventivně zatelefonovala naší doktorce. Ptala se jí na problémy s jídlem. Naše teorie vypadá takto - jestliže začne Vojtíšek tahat mlíčko z prsu, rozpohybuje se mu trávení a začne bolet bříško. Dana chtěla svoji domněnku potvrdit a skutečně, je tomu tak. Doktorka ještě dodala,"Moje děti trápily větry podobným způsobem. S tím nic nenaděláte, musí maličko vyrůst a přejde to samo!" Dana mi pak volala, abych se odpoledne zastavil v lékárně pro dětský čaj Čajánek Větrníček. Jedná se o granulovaný instantní čaj s výtažky fenyklu a ještě dalších bylin. Má pomáhat miminkům od bolení bříška. Navíc jsem Vojtíškovi zakoupil nový dětský olejíček Nela batole. Ten máme vyzkoušený již od Martinky, používali jsme ho, dokud nám tenkrát doktorka nedoporučila klasickou modrou Indulonu. Přesně tu, kterou jsme si kdysi konzervovali boty na běžky ;-)) Martince však pomohla a měla po ní pokožku, radost pohledět.
Čajánek Dana uvařila Vojtíškovi hned po kojení v pět hodin. Povídala,"Musím mu podávat čajíček pouze v mezeře mezi jídly. Před nebo po kojení se mi nezdá jako ideální doba!" Z toho důvodu dostal první dávku těsně před naší večeří. Podívejte se na fotku, Vojtíšek právě polyká první lžičku :o)
Ještě ke kojení - Vojtíšek prořval obě ranní jídla v osm i v jedenáct hodin. Dana už nevěděla, jak se posadit, proto nakonec zvolila kojení na gymnastickém míči. Hopsala a zdálo se, že jim to oběma vyhovuje. Bohužel, ta samá metoda zklamala při kojení po osmé večerní. Vojtíšek řval a nechtěl hamat. Jiné to bylo odpoledne, ve dvě hodiny. Vojta ve dvanáct konečně usnul a Dana ho tak musela probudit. Hamal přitom v polospánku a celé jídlo proběhlo v pohodě.
Na závěr tu mám maličko odlišné téma. Dnes jsem Vojtíška koupal pro změnu já. Včerejší proceduru se mi povedlo prošvihnout a tak jsme si koupací pořadí prohodili. Představte si, co se mi stalo. Sotva jsem Vojtíška svlékl a chytal se ho mydlit, ozval se za mnou ve vaně podivný zvuk. Jako když teče voda. Ohlédl jsem se, aby zjistil její zdroj. Koukám a najednou můj zrak padl na Vojtíškův pindík. Čůral těsně kolem mé nohy až do vzdálenosti dvou metrů. Skvělý výkon, že?
Verze pro tisk...
 07.08.2003
Martinka má neštovice !Na úvod tu mám nejdůležitější zprávu - u Martinky s největší pravděpodobností propukly neštovice. Nevíme to přímo, ale děda včera telefonoval tetě Ivce a povídal jí tuto novinu. Dana pak s Ivou hovořila dnes kolem páté hodiny. S Martinkou prý již navštívili lékaře přímo na Korfu a ten Martince předepsal nějaké kapání namísto u nás obvyklého tekutého pudru. Uvidíme, v jakém stavu zítra Martinka přiletí. V každém případě máme po letních radovánkách a já příští týden strávím o dovolené s Martinkou doma. Takhle promarodíme již druhé léto. Loni začala Dana, začátkem prázdnin prodělala s největší pravděpodobností zápal plic. Po ní to chytla Martinka a u té doktorka jednoznačně diagnostikovala výše uvedenou nemoc. Prapůvodně jsem se dnes chystal na vyčištění Martinčina bazénu, jenomže ve světle událostí to prozatím nemá smysl :-(
Cestou z práce jsem se zastavil v lékárně. Dana mi dopoledne telefonicky sdělovala,"Zastav se v lékárně a kup nějaký pudr na Vojtíškovy potníčky!" No jo, má jich po obličejíčku plno. Sotva jsem v lékárně pronesl svoji prosbu, magistra mi odpověděla,"Ale dnes už se žádné zásypy nedoporučují. Uzavírají totiž kožní póry. Lepší je potníčky potírat čistým lihem, ten vyrážku příjemně zchladí a vydezinfikuje!" Nechal jsem si poradit a zakoupil ještě jednu lahvičku lihu. Pak se spolehněte na chytré knihy, kde Vám doporučují zásypy ;-)
S Votíškem to dnes Dana nemá vůbec jednoduché. Sotva po ránu otevřel očička, začal křičet. Tak to pokračovalo celé dopoledne. Nedá se říci, že by Vojtíšek vyloženě řval, pouze křičel. Řvát začal až odpoledne. Já přijel domů ve tři hodiny a to Vojtíšek právě spinkal v kočárku na dvorku. Potřeboval jsem zaparkovat na dvorku, tak co jsem měl dělat? Sotva ztichl motor, Vojtíšek s sebou začal v kočárku házet a bylo po spaní. No a právě od této chvíle nebyl Vojtíšek k utišení. Drncali jsme s ním v kočárku, avšak bez viditelného výsledku. Nakonec ho Dana dotlačila domů a šoupla do postýlky. Vojtíšek řval a mrskal s sebou v postýlce jako štika. Dana prohlásila,"Nedá se nic dělat, zkusíme polohu na bříšku, aby jsi si trochu pomačkal bříško, Vojtíšku!" Sotva ho otočila, Vojtíšek zvedl hlavičku i s tělíčkem natolik, že málem letěl do boku na tyčky. Tak to byl prozatím absolutní rekord! Vojtíškovi se na bříšku líbilo. Po chvíli si dokonce vydatně říhl a posléze i celkem slušně prděl. Větříky v klidu odcházely a Vojtíškovi se evidentně ulevilo. Jak to tak pozorujeme, nemáme až tak velký pocit, že by užívané kapky SAB Simplex moc pomáhaly.
Vojtíšek neusnul pořádně ani po podvečerním hamání. Zatímco jsem se snažil uvést do chodu nový počítač, neustále se mi tu snažil koncertovat. Jednou rukou jsem tedy bušil do klávesnice a druhou drncal s postýlkou. Alespoň si Dana trochu odpočinula. Není divu, za celý den byla úplně grogy. Ještě ke všemu ta zpráva o Martince. Proto mi před sedmou povídala,"Jestli chceš, běž Vojtíška vykoupat!" Šel jsem a rád. Dnes dokonce poprvé bez větší Daniny přítomnosti. Díky tomu jsem si vyzkoušel i samostatné natáčení vody do vaničky :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
7.8.2003 21:55:53 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Právě tu mám nejčerstvější informace. Martinku si dnes prohledl řecký lékař a prohlásil,"Martinka nemůže letět letadlem domů, neboť bezinfeknčná bude až dvanáctého!" Jak to udělat, když další letadlo letí domů až za dvanáct dní? Děda s babičkou podepsali formulář, že s výše uvedenými riziky souhlasí a poletí zítra. Sledujte další aktualizaci ;-))) | |
 08.08.2003
Martinka je doma, ale...Jistě jste netrpěliví a zvědaví, jak Martinka doletěla spolu s dědou, babičkou a Petruškou zpátky do Prahy. Jel jsem pro ně ráno, před devátou hodinou. V horních Počernicích jsem se zastavil v malém krámku pro láhev s pitím a zkoušel volat na dědův mobil. Ozvala se babička a to bylo neklamné znamení, že už neletí v letadle. Právě čekali na odbavení. Podruhé telefonoval děda a to jsem právě uháněl přes Letenskou pláň. Prý již čekají před východem E. Jak vidíte, vyšlo nám to úplně přesně. Ani dlouho nečekali :o)
Honem jsme naházeli kufry do vozu a hurá zpátky, směr Praha. Ani jsem naší osypané Martince nedal v tom fofru pusinku. Během jízdy jsme si povídali o dovolené, a hlavně Martinčině stavu. Cestu letadlem prý zvládla v pohodě, žádný problém. Je sice celá puntíkatá, ale již bez horeček. Více podrobností Vám chystám ve zvláštním článku. Martinku jsem samozřejmě nafilmoval a mnohokrát vyfotil, takže Dana doma konstatovala,"Martinka nám nějak zhubla!" Není divu, vždyť s její muší váhou je znát každé kilo ;-)
Jel jsem skrz Prahu, směr Černý most. Petruška nezavřela pusu a neustále opakovala,"Zastavíme na oběd? Já už mám hlad!" Zeptal jsem se jí,"To jste nejedli v letadle?" Babička se obrátila na Martinku,"Copak jsme měli dobrého v letadle, Martinko?" Martinka prohlásila,"Měli sme rejžičku!" No jo, jenomže jí Martinka moc nesnědla. Normálně moc nejí a natož při takovém trápení s neštovicemi :-(
Cestou po staré silnici na Hradec jsem zastavil u motorestu Kersko. Dali jsme si oběd. Martinka se posadila vedle babičky na Petruščin sedák z auta. Měla tak desku stolu výškově přesně akorát. Babička jí raději neobjednávala nic extra a tak se najedly spolu. Martinka se však k jídlu moc neměla. Až doma u babičky se mi do ní povedlo nacpat celý jogurt. Nedá se nic dělat, jíst se musí ;-)
Teď se dostávám k tomu hlavnímu, co jsem Vám chtěl sdělit. Dana již po ránu telefonovala naší paní doktorce. Hlavně se ptala na Vojtíškovy potníčky. Když křičí, více mu na obličejíčku vyskáčou a nějaké se objevily i na bříšku. Prý co s tím má dělat. Doktorka doporučila otírat postižená místa vývarem z Řepíku a mazat mastičkou Bepanthen. Jinak nic, má to zmizet samo. Při té příležitosti se Dana zmínila i o Martinčiných neštovicích. Mimo jiném i tom, že v Řecku nepředepisují na pupínky tekutý pudr, ale něco úplně jiného. Neopomněla ani pasáž o problémech s leteckou přepravou. Vše se dozvíte v samostaném článku ;-)
Doktorka nám jednoznačně sdělila,"Pokud je Martinka již v takovémhle stádiu, neměla by se raději s Vojtíškem kontaktovat. Pokud kontaktu nelze zabránit, budiž. Přece jenom by bylo lepší, aby Vojtíšek prodělal neštovice trochu starší!" Jaký je tedy výsledek? Martinka zůstane ještě pár dní u babičky v izolaci. Domů přijede až v úterý, či ve středu. Když jsem se tak chystal k odjezdu od babičky, děda prohlásil,"Tak se pěkně potichu vytratíš a jedeš domů?" Odpověděl jsem,"V žádném případě, jdu se s Martinkou rozloučit!" Opusinkovali jsme se, pomazlíkovali a já Martince řekl,"Martinko, uvidíme se za pár dní. Zůstaneš ještě chvíli u babičky?" Martinka s ledovým klidem prohlásila,"Ahoj tatínku, pšijedu domů!" Jak vidíte, rodiče má moc ráda, ale odloučení jí nedělá vůbec žádné problémy. Pouze rodičové pak pláčou a stýská se jim ;-)
Verze pro tisk...
 09.08.2003
Naše puntíkaté miminko ;-)Vojtíšek nás dnes nechal po posledním ranním kojení spát až do půl deváté. Když ho pak šla Dana přebalit před dalším jídlem, konstatovala,"Tak se mi zdá, že je Vojtíšek osypaný stále více a více. Podívej, na bříškou a hrudníčku mu také vyskakují potníčky!" Skutečně, po ránu vypadal puntíkatější. Dana honem zalistovala v Martinčině fotoalbu, aby se podívala, kdy se nám tenkrát osypala Martinka. Fotografie pocházely někdy ze 22.února 2001. Martinka měla vyrážku prakticky po celém tělíčkou. Vzhledem k tomu, že se narodila 15.1., bylo jí něco přes jeden měsíc. No a Vojtíšek dnes oslavil svůj první měsíc na světě. Je možné, že se osype celý jako Martinka. Nechme se překvapit ;-)
Odpoledne telefonovala babička. Dověděl jsem se tak nějaké novinky o Martince. Po ránu jí babička poprvé od propuknutí neštovic nenaměřila zvýšenou teplotu. Proto ani nedostala paracetamolový sirup. Martinka snad vypadá již o něco lépe. Jenomže jí neustále někde na těle vyskakují nové a nové pupínky. Něco má s největší pravděpodobností i v pusince, neboť striktně odmítá rajčátka. Vyrážku má i na prdelce, proto neustále žadoní, že potřebuje kakat a chodí na nočník. No, snad už to bude lepší. Podle babiččiných slov dnes poprvé lépe obědvala. Něco jíst musí, od úterý toho moc do sebe nedostala. Normálně je Martinka celkem hubená a teď z ní lezou kostičky. Jak říkala Dana,"Tatínek si bude muset vzít dovolenou a Martinku trochu vykrmit!" To víte, Martinka snídá pořádně pouze se mnou ;-))
Zatímco babička telefonovala, Vojtíšek v postýlce brečel a nebyl k utišení. Však se babička ptala,"To takhle brečí normálně?" Dana odpověděla,"Když ho trápí bříško, tak ano!" Dana v žádném případě nejí nic agresivního, co by mohlo Vojtíškovi vadit. Žádnou nadýmavou zeleninu, ostrá jídla, slaná, luštěniny, prostě nic. Kromě toho si od včerejška vaří čaj z fenyklu. To jí poradila teta Alenka, konzultovala náš problém se známou dětskou doktorkou. V čaji pro kojící matky je ho prý příliš málo. Prozatím však nevidíme výsledek. To samé pociťujeme při používání předepsaných kapek proti bolení bříška SAB Simplex. V příbalovém letáku píší kapky rozpouští pěnu, která brání vstřebávání vzduchu střevní sliznicí. S tou pěnou mají pravdu, zatímco Vojtíšek kakal před použitím kapek žlutou pěnu, teď má stoličku pevnější a bez pěny. To je tak jediné plus. Bříško ho bolí stále :-(
Navečer jsme grilovali makrely, jak můžete vidět na titulní fotografii. Vojtíšek spinkal v povzdálí v kočárku. Vydržel celou dobu, od páté hodiny až do čtvrt na osm. To už jsme byli dávno po jídle a já pak šel Vojtíška koupat. Dnes mu Dana nalila do koupele hrníček vývaru z Řepíku, ten nám doporučila včera paní doktorka proti potníčkům. Vojtíšek mi prakticky celé koupání prokřičel.
Na závěr tu mám upozornění - nenechte si ujít nový článek o Martince a jejích neštovicích, propuknuvších na ostrově Korfu ;-) Klikněte si ZDE.
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
11.8.2003 7:37:15 Alena
Tak se mi zdá, že puntikaté děti máte obě, doufám, že se jim to brzy zahojí, a že bude pokoj. Držím palce. Dnes se jedu podívat na Martinku k babičce, tak ji budu od Vás pozdravovat.
Alena |
11.8.2003 9:18:43 Věra
Zkuste Vojtíška méně oblékat.Je možné,že je mu horko jako Vám.Naše paní doktorka mi radila,že pokud přiložím 2 prsty na zátylek ditěte a je teplé,tak miminku není zima.Mělo by se oblékat tak,jako Vy.Kojení je pro Vojtíška taky práce a jestli ho trápí horko,je možné,že se takovým způsobem brání.Mějte se a přeji jen samou radost s dědičkami. | |
 10.08.2003
Martinčin stav se pomalu zlepšuje :o)Po dnešním časně ranním kojení nemohl Vojtíšek znovu zabrat. Dana se ho snažila ududlat, proto dostal do pusinky bradavku, pokaždé dvakrát zatáhl a usnul. Sotva ho však Dana uložila do postýlky, okamžitě procitl. Po třetím marném pokusu si ho Dana položila vedle sebe na naši postel a kojila Vojtíška vleže. Kdy usnula, ani neví. Jisté je, že jsme se všichni probudili těsně po osmé hodině :o)
Vojtíšek se dnes po celý den muhutně bránil, aby neusnul. Několikrát však podlehl a chvíli zabral. Pokud neměl zavřená očička, křičel. Dana si nebyla zcela jistá, zdali ho trápilo bříško, nebo měl hlad. Dopoledne povídala,"Když já bych potřebovala mít nějaký průtokoměr, kde bych jasně viděla, kolik mlíčka vypije!" V případě Martinky jsme ji tenkrát vážili před a po každém jídle. Jenomže ona evidentně nechtěla moc jíst(To ji drží doposud ;-) ). Vojtíšek zpočátku mohutně zabere a jakmile by se měl více snažit, raději se pouští. Přitom buď celé kojení prokřičí, nebo naopak usíná.
Kvůli tropickým vedrům u nás panujícím, nemůžeme s Vojtíškem chodit ven. Ještě tak po ránu ho Dana uloží do kočárku a zaparkuje na dvorku. Na náspu směrem k severu sluníčko prakticky nikdy nezasvítí a tak tam Vojtíšek spí až někdy do jedenácté hodiny. Po nakojení zůstane doma v postýlce. Odpoledne bychom se šli projít, ale copak to jde? Sluníčko pere ze všech sil a Vojtíšek by se nám v kočárku uhřál. Při obědě jsem dnes Daně povídal,"Já bych se tak jel vykoupat, ale s Martinkou!" Dana odpověděla,"Tak to si ještě počkáš, Martince se nejdříve musí vyloupat neštovice!" Ach jo, další léto je v háji. Loni jsme také nemohli ven kvůli zápalu plic :-(
Čekání na Martinčin příjezd od babičky si krátím stavbou konstrukce na houpačku. Staré trámy mám již obroušené a teď zbývá praktická realizace na zahrádce. Martinka se bude divit, to mi věřte. Když jsme jí něco v pátek naznačoval, neustále se ptala,"Na jaký zahrádce? Na jakou houpačku?" :o)
Odpoledne telefonovala babička a referovala o Martince. Prý jí neštovicové pupence pomalu zasychají a snad už žádné nové nepřibývají. Martinka je jinak prý celkem v pohodě. Už se na ni moc těšíme :o)) Dana ještě s babičkou řešila zapůjčení postýlky. Naše je totiž moc vysoká a Dana musí k Vojtíškovi neustále vstávat. Takhle bychom druhou postavili napevno vedle spací postele a do té není problém dosáhnout. V úterý nám ji babička s dědou přivezou. Samozřejmě i s Martinkou ;-)
Po páté hodině, sotva se Vojtíšek nahamal, jsme zajeli k hlavní silnici a vyhlíželi vydírací autíčko (Tak nazývají autíčko Family Frost u kolegy doma. Však také staví v jejich ulici zásadně před domem a nikdy neodjede jen tak ;-) ) Nečekali jsme dlouho a už u nás brzdilo. Nanuky jsme honem odnesli domů do mrazáku a pokračovali v procházce. Navečer se konečně udělalo trochu lépe. Začal totiž foukat příjemný vítr. Vojtíšek spal celou cestu a vydržel v kočárku až do koupání. Pak už nezbylo nic jiného, než ho tvrdě probudit. Tak to se stalo asi poprvé. Prakticky celé koupání Daně prořval. Dana konstatovala,"To je hrozný, já si koupání vůbec neužiju, s takovým křikem!" ;-)
Verze pro tisk...
 11.08.2003
Vojtíšek nám ale dává zabrat...Dnes po ránu se Vojtíšek pěkně předvedl, co se jídla týče. Dana má poslední dny pocit, jako by o její mlíčko ztrácel zájem. Včera například usnul po posledním večerním kojení a Dana ho pak vyloženě musela vzbudit o půl třetí ráno, jinak by snad ani nejedl. Podruhé se probudil sám a to s křikem v šest hodin. Dana mu nabízela mlíčko, jenomže milý Vojtíšek řval a řval. Sotva se přicucl, bradavku pustil a řval. Záměrně používám slovo řval namísto křičel, abyste viděli ten rozdíl ;-) Mě hned tak něco neprobudí, ale Vojtíšek to dokázal.
Další kojení také neprobíhalo podle Daniných představ. Jak Dana celou situaci komentovala,"To je hrozný, takový kojení je naprosto deprimující. Vojtíšek křičí před kojením, po celou dobu kojení a nakonec s sebou hází v postýlce za velikého křiku. Vždyť to vypadá, jako by mu moje mlíčko nechutnalo!" Tak tedy nevím, zdali se nejedná o nějaký kritický zlom v průběhu kojení. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Ozvěte se. Jinak mlíčka má Dana dost, občas jí i samo teče.
Po nakrmení Dana šoupla Vojtíška do kočárku a nechala mi ho na dvorku. Během posunování kočárku vpřed a vzad jsem si vzpomněl na podobnou činnost provozovanou s Martinkou. To už byla větší a vyloženě se se mnou bavila. Měla samozřejmě spát, jenomže celou dobu mi upřeně hleděla do očí. Jakmile jsem nevydržel a pohled opětoval, očička jí zajiskřily a tvářička zazářila úsměvem. Nato já vyprskl smíchy a doba usínání se rapidně protáhla. Tímto stylem jsem jezdil z chodby do kotelny a zpět, celkem hodinu a půl. Dobrá zábava, viďte? Nedalo se nic dělat, venku tenkrát mrzlo, až praštělo ;-)
Pokud chceme uspat v kočárku Vojtíška, stačí mu trpělivě vkládat dudlíka do pusinky, aby ho za půl minuty nato vyplivl. Jakmile nemá dudlíka v puse, začne natahovat. Je třeba rázně jednat. Mimo to je dobré s kočárkem drncat a jezdit. Pokud všechny tyto operace pečlivě opakujeme, Vojtíšek tak za čtvrt hodiny usne. Stalo se tak i dnes :o)
Když už jsem začal o Martince - dopoledne Dana telefonovala prababičce a ptala se na Martinku. To víte, babička s dědou jsou v práci a tak je Martinka sama s prababičkou. Prý je moc hodná. Včera dokonce vzorově večeřela. K velkému překvapení dnes snědla k snídani i kus rohlíku a zapila ho mlíčkem. Však ona se srovná po tom předchozím hladovění. Hlavně aby se jí už vyloupaly neštovice a byla úplně v pořádku :-)
Vojtíšek nám dnes dává zabrat. Doslova a do písmene! Jenom si to představte, za celý den nenaspal více jak pět hodin. Přitom ani nepřekonal magickou hranici hodinového spánku v kuse. Pokud nespal, křičel. Následovala výše uvedená zábava s dudlíkem. Jak je vidět, každé dítě je jiné. Během odpolední procházky nás Vojtíšek dostal. Celou cestu na horní konec naší obce v kočárku čumákoval a nejevil sebemenší známky ospalosti. Sotva jsme otočili(Přesněji řečeno, přestal jsem kočárek tlačit a začal ho táhnout. Nemáme totiž přehazovací rukojeť a sluníčko se také nemíní pohnout ;-) ), začal křičet, dostal dudlíka a usnul. Bohužel, pouze před vchodové dveře našeho domu ;-) Vzpomínáme na naše zlaté miminko - Martinku. Ta Vám byla hodná, vydržela ležet v postýlce a pozorovat okolí hodnou chvíli. Přitom ani nepípla. Zato Vojtíšek? Před večeří brečí normálně, trápí ho totiž bříško. Dnes se ale překonal. Nepřál bych Vám slyšet ten koncert. Dudlík - nezájem, chování - nezájem. Vzal jsem si ho nakonec na gauč a takovým přetřásáním ze strany na stranu konečně docílil mírného zklidnění. Úplně se zklidnil použitím dudlíku a trochou odlišného natřásání. Přitom ovšem ležel na gauči a tam i posléze usnul. Dana se vrátila z koupelny(Byla tam připravit koupání) a konstatovala,"Hmm, to si opravdu nemůže nají lepší čas na spaní, deset minut před koupáním ;-)
Verze pro tisk...
 12.08.2003
Martinka je konečně domááááááá !!Na úvod Vám musím sdělit tu největší novinku - Martinku máme konečně doma. Hned po obědě jsem se pro ni rozjel do Hradce a spolu s ní přivel i babičku. Babička si moc chtěla pochovat Vojtíška. Když u nás byli minule(To si odváželi Martinku na dovolenou), Vojtíšek po celou návštěvu spinkal.
Než Vám začnu líčit podrobnosti Martinčina příkezdu, dovolte mi maličko popsat události z dnešního dopoledne. Vojtíšek nás totiž pěkně zdecimoval. Vše začalo již včera, jak jste mohli postřehnout. Vojtíšek křičel po celé kojení a ani potom nešel utišit. V noci na dnešek pak trápil maminku. Jenom si to představte - hodinu co hodinu se probral a Dana ho zkoušela kojit. Pokaždé si maličko ucucnul a usnul. Tak do šlo až do rána, kdy prořval kojení kolem sedmé hodiny. Dana byla psychicky i fyzicky úplně na dně. Já se také trápil, sotva jsem zahlédl ty Daniny zoufalé pohledy. Vojtíšek se totiž neustále kroutil a vyloženě řval :-(
Po nějaké době jsem prohlásil,"Zatelefonuj tedy raději doktorce!" Dana se otázala,"A copak ji asi mám říci?" Nakonec sluchátko přece jenom zvedla a domluvila návštěvu na jedenáctou hodinu. Jak to všechno dopadlo, sledujte ve zvláštním článku, který teprve dopisuji. Nejbližší datum jeho zveřejnění je však zítřejší večer, neboť mám dovolenou a přes den nechci příliš podporovat Telecom ;-)
A teď zpátky k Martince - Po obědě jsem vyjel směrem Hradec a moje první zastávka byla v prodejně, kde jsem zakoupil minulý týden úplně nový počítač. Nedařilo se mi ho však rozchodit, proto si ho technik vzal do parády(Už chodí na sto procent, teď na něm píši nový článek. Tímto chválím skvělý přístup personálu fy.Vondra na "střeláku" ;-) ). Pokračoval jsem k babičce za Martinkou. To bylo radosti, Martinka mi s pištěním běžela v ústrety a vrhla se kolem mého krku. Hned jsme se opusinkovali a já musel konstatovat jediné - ty neštovice již nemá hrozné. Hlavně ten pupínek pod pravým očičkem jí splaskl. Žádné nové se jí již neobjevily a ty stávající zasychají. Jak je vidět, neštovice zvládla v pohodě :o)
Celou dobu u babičky se Martinka netrpělivě ptala,"Dypak už pojedeme domů, tatínku? Za maminkou a Vojtíškem?" Musel jsem ji brzdit,"Víš, Martinko, nejdříve nám musí pán spravit nový počítač!" Konečně se Martinka dočkala a jeli jsme.
Sotva doma vyskočila z auta, začala si kontrolovat všechny svoje věci,"Tady mám stoličku, ta je moje, jéjé, tady je můj nočníík!" Tak to šlo dále, než se dostala do obyváku. Sdílíme spolu počítačový stolek. Nahoře mám věci já a dole Marťa. Po dobu její nepřítomnosti jsem však zabral jednu její polici. Martinka z ní hned yhodila záložní myš a prohlásila,"Tady se tatínku dávaj puclíky, víš? Popadla ještě antistatický pytlík od grafické karty a běžela ho vyhodit do koše v kuchyni. Ta je ale pořádná, viďte? ;-)
Večer jsem ji šel ukládat a Martinka chtěla vyprávět pohádku. Víte jakou? No přece Jak pejsek s kočičkou vařili dort. Sotva jsem ji dovyprávěl, Martinka se zamyslela a povídala,"Tatínku, já tu nemám látku s medvídkama!" Dana jí tuhle ušila takové hadříky, aby už netahala na spaní látkovou plenu. Přinesl jsem jí tu látku a Martinka si stejně po chvíli vzpomněla,"Nemám tu plínku, já ji nevidím!" Dostala i svoji oblíbenou tahací plínku. Když to není nic horšího, budiž. A to mi Dana před Martinčiným ukládáním povídala,"To jsem zvědava, zdali si na plínku vzpomene!" Vzpomněla si ;-)
Verze pro tisk...
 13.08.2003
Volali nám z pojišťovny Allianz, ptali se na Martinku ;-)Dnes po ránu jsem byl probuzen milým Martinčiným hláskem. Tak tohle mi doma moc chybělo. Martinka volala,"Prosím, já ci bumbu, já ci bumbu!" Vyskočil jsem z postele, nalil Martince čaj do lahvičky a nechal ji maličko otočit v mikrovlnce. Zatímco Martinka pila, já se oblékl, popadl pytlík s Vojtíškovým čůráním a jel jsem do okresního města k doktorce. Je to síla, kvůli trošce moči se hnát celkově dvacetdva kilometrů ;-) Pytlík jsem předal sestřičce a doktorka se mě optala na Vojtíška. Pověděl jsme jí po pravdě,"To víte, Vojtíšek se spolu s maminkou zklidnil. Dana ho při kojení samozřejmě váží a malý vypije tak v průměru 120g mlíčka!" Doktorka zavrtěla hlavou,"Hmm, tak to tedy asi hlady nestrádá. Přijďte se zítra po ránu ukázat, ano?"
Tak si to představte, Dana se v žádném případě neplete, tudíž neříká Martince Vojtíšku a naopak. Zato Martinka dnes celý den excelovala. Neustále měla nějaké hlášky typu,"Babičko, ohžej mi bumbu! Babičko, zavážeš mi bačkůrku?" Tak bych mohl ještě pokračovat. Pokaždé tak říkala Daně. Dana navečer povídala,"Budu muset referovat babičce, jak si ji Martinka oblíbila!" ;-)
Sotva jsme se naobědvali, Martinka se sama bleskurychle převlékla a již žadonila o lahvičku s pitím. Sotva ji dostala, již jsme o ní nevěděli. Vojtíšek také spinkal ve své postýlce, proto Dana zalezla pod deku a usnula. Potřebovala si odpočinout. Já mezitím myl nádobí. Jenomže jsem musel mezitím nejméně pětkrát běžet k Vojtíškovi a konejšit ho, aby nevzbudil Danu. Sotva se mi povedlo umýt poslední kus velkého nádobí, které nestrkáme do myčky, odešel jsem na chvíli ven. Po mém návratu byl slyšet plačící Vojtíšek a Dana běhala kolem něho. Optal jsem se,"To Tě probudil Vojtíšek?" Dana však odpověděla,"Kdyby Vojtíšek, telefon to byl. Volali nám z pojišťovny Allianz!" Poté vysvětlovala, že se ptali, zdali Martinka zdárně přečkala let domů z Korfu a jak se má. Prý mají informovat ošetřujícího lékaře na Korfu. To všechno si ověřovali na základě podepsaného reverzu.
Navečer jsem s Martinkou připravoval na robotu palačinkové těsto. Martinka přitom nalezla na kuchyňské lince svůj balíček žvýkaček. Ihned se snažila jednu vydolovat. Dana ji přitom poučovala,"Martinko, žvýkačka se žvýká a v žádném případě nepolyká, ano?" Martinka pokyvovala hlavičkou. Opravdu ji žvýkala, jenomže po půl hodině jsem se jí optal,"Martinko, máš ještě tu žvýkačku?" Martinka odpověděla,"Nemám!" Dana ji hned kárala,"Martinko, víš že máš žvýkačku vyhodit do koše a ne ji polykat? Martinka přikyvovala a bránila se,"Já já ji nechtěla házet do koše, já ji chtěla žvejkat!" Hmm, jenomže já ji omylem spolkla ;-))))
Verze pro tisk...
 14.08.2003
Dana je s Vojtíškem v nemocnici...Na dnešní devátou hodinu si nás zastupující paní doktorka objednala na kontrolu. Tedy hlavně Vojtíška. Po ránu opět křičel a nechtěl hamat. Jeho křik dokonce probudil jak mě, tak i Martinku. Seděla na postýlce a úpěnlivě volala,"Posím, já ci pití, bumbůů!" Podal jsem jí plnou lahvičku čajíčku a kupodivu ještě usnula.
Do ordinace jsme vešli všichni společně a doktorka se ihned zaměřila na Vojtíška,"Tak jak, vidíte nějaké zlepšení? Křičí stále?" Dana odpověděla,"Víte, jednou mám pocit, že je to lepší, jenomže další kojení se Vojtíšek opět zlobí. Tak nevím!" Doktorka se ještě podívala na výsledky včerejšího rozboru moči a vyslovila svůj verdikt,"V moči nic nemá a pokud máme vyloučit nějaké skryté onemocnění, budete si muset jít oba lehnout do nemocnice. Nic se nebojte, je to pouze na dva dny, Vojtíškovi udělají ultrazvuk bříška, odeberou mu krev a tak vyloučí jakékoliv pochybnosti o jeho stavu. Je možné, že nic nenaleznou a pak bude jisté, že jenom tak zlobí!" Za těchto slov začala doktorka psát zprávu na příjem do dětského oddělení Ústecké nemocnice. Nakonec jsem rád, že to takhle dopadlo. Kdyby totiž měla jít Dana s Vojtíškem do nemocnice například až v pondělí, nastaly by mi veliké problémy s Martinkou. To bych si nemohl v žádném případě vzít ošetřování, neboť rozjíždíme v práci výrobu a pro mě to znamená mimo jiné, rozličné softwarové problémy na strojích. Bohužel je nikdo jiný okamžitě nevyřeší. Do práce prostě musím :-(
Vojtíšek se v ordinaci rozkřičel a začal se kroutit. Dana mu nabídla od sebe hamání, jenomže milý Vojtíšek křičel a pouštěl bradavku pokaždé, když se mlíčko rozeteklo. Alespoň toho byla doktorka svědkem. Na jednu stranu se nevylučuje, že má Vojtíšek občas hlad, ale jak vysvětlit takovéhle cukání se během jídla? Dana se ještě před odchodem zmínila o Martinčiných neštovicích. Doktorka průběh nemoci komentovala,"Tak to měli děda s babičkou pěkně zajímavé a náročné. A to je nechtěli pustit do letadla? Jak Martinka zvládla let s horečkou?" Dana uvedla věci na pravou míru,"Zase tak hrozné to nebylo, Martinka již byla bez teplot, proto si celý let náležitě užila!"
Naložili jsme děti do auta a frčeli směr okresní nemocnice. Po příjezdu na místo jsme byli velice mile překvapeni dětským pavilonem. Jako bychom se ani nenacházeli v nemocnici. Však byl loni slavnostně otevřen. Podlahy a stěny hrají barvami a všude se nacházejí nějaké hračky a zvířátka. Jednoho pejska můžete spatřit i na dnešní fotografii. Je plyšový, jenomže i tak z něho Martinka měla náležitý respekt. Vypadá totiž až příliš realisticky ;-) Čekali jsme právě na chodbě, až přijde přijímající paní doktroka. Ta si Vojtíška řádně prohlédla a prohlásila,"Nic na něm nevidím, možná má citlivější bříško. Více ukáže podrobnější vyšetření!" Dana ještě musela podepsat formulář, že souhlasí s jednotlivými kroky vyšetření. Jak vidíte, není to jenom na Korfu ;-) S Danou a Vojtíškem jsme se rozloučili a jeli domů. Martinku totiž nechtěli dovnitř pustit, neboť může být potenciálně nakažlivá neštovicemi. Proto jsme se opusinkovali na chodbě a domluvili si odpolední letmou návštěvu za účelem předání nějakých věcí pro Danu a Vojtíška.
Martinka mi doma vzorově poobědvala a pak šla spát. Na dovolené prý usínala úplně sama, ale doma chtěla mě, k sobě do postele. Takhle jsme usínali před jejím odjezdem na dovolenou. Copak mohu odolat? Kdypak jindy se mi poštěstí jít s jinou ženskou do postele ;-)) Prostě si lehnu vedle Martinky, ležíme spolu a ona po deseti minutách usne. Pak se seberu a prostě jdu pryč :o)
Odpoledne jsme Daně dovezli nějaké osobní věci a plínky pro Vojtíška. Dnes je pouze přijali a na vyšetření se chystají zítra. Držte nám palce, ať vše dobře dopadne :o)
Z pochopitelných důvodů dnes a ani zítra nenaleznete aktuální Vojtíškovu fotografii ve fotoalbu ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
05.08.2003
06.08.2003
07.08.2003
08.08.2003
09.08.2003
10.08.2003
11.08.2003
12.08.2003
13.08.2003
14.08.2003
- 
24.5.2007
