 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 26.6.2005
Je libo šnečky k obědu ?...Dnešní zamračené a přitom teplé počasí neumožňovalo skočit do bazénu, proto jsem se věnoval jiné činnosti. Potřebuji
konečně dobudovat kamennou podezdívku a kus plotu kolem dolní zahrádky. Dalším krokem bude zarovnání terénu a osetí
trávy. Konečně snad zmizí ta kopřivová džungle. Dnes jsem betonoval plotové tyče - z lešeňových trubek. Martinka i Vojtíšek
mi přitom vydatně pomáhali. Jelikož přes noc pršelo, zahrada se jen jen hemžila hlemýždi. Martinka se hned pustila do jejich
sběru. Vojtíšek také nezaostával, takže jich děti měly za chvíli pěknou hromadu. Dalo by to i na oběd ;-) Vojtíšek jásal,"Mám
nečky, mám hodně nečků!" Martinka se natáhla ještě pro jednoho, jenomže najednou uskočila,"Tatínku, podáš mi toho
šneka? Já se bojím pavouků!" Opravdu, jeden tam pobíhal. Já však nepomohl. Proto Martinka lanařila Vojtíška,"Pojď sem
Vojto, podáš mi támhletoho šnečka? Já ti pak za něj dám jednoho malýho!" Umí si poradit, viďte? Vojtíšek se opravdu nechal
přemluvit.
Vojtíškovy slovní formulace nám občas vyráží dech a nutí ke smíchu. Jako dnes při obědě - Vojtíšek dlabal polívčičku,
jenomže se najednou zarazil. Dana se ho ptala,"Vojtíšku, ty už nechceš hamat?" Vojta rezolutně prohlásil,"Nemůžu, opravdu
nemůžu hamát!" Ten důraz, viďte? My s Danou málem nahlas vyprskli :o)
K večeři nám Dana připravila knedlíky s vajíčkem. Martinka si na talířek nakydla trochu sladkého kečupu. Já se hned ptal
Vojtíška,"Vojtíku, chceš taky kečup?" Vojtíšek překvapivě vrtěl hlavičkou,"Necí, ani nemůžu kepuč!" Tedy, on dokonce
nemůže. Nedostal nic. Po chvíli však obrátil,"Taťkó, dej sem kepuč!" Já bych se divil, kdyby jedl knedlíky jenom tak, nasucho.
Vojtíšek prostě neví co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane ;-)
Bezdrátové internetové připojení po včerejší bouřce stále nechodi. Správce sítě se mi doposud nepodařilo sehnat - nebere
totiž telefon. Ani se mu v neděli nedivím. Zítra snad vše opraví. Opět jsem byl nucen připojit se přes dial-up telefonní linku.
Použito přitom bylo bezplatné číslo Seznamu(Heslo i Login je seznam). Jako by chtěli pánové ukázat, že se
mám připojit přes Seznam bezpečný internet, neboť během relace odrazil antivirový štít Awastu dvakrát cílený útok na náš
počítač. Jenalo se o nějakého hmyzáka viráka DCOM Exploit. Už aby fungoval bezdrát ;-)
Verze pro tisk...
 27.6.2005
Sourozenecká láska...Dnes jsem se navrátil z práce co možná nejdříve, jenom abych dokončil úpravu a opravu pískové filtrace u bazénu. Je to
potřeba, neboť jsme se i dnes koupali v bazénu. Počasí nám holt přálo. Dana uvítala můj návrat a vykročila do školky pro
Martinku sama. Já zatím doma hlídal Vojtíška. Co hlídal, Vojtík mi moc pomáhal s tříděním plastového potrubí,"Taťkó,
pacujeme, viď?" No jo, pracuje s tatínkem moc rád. Jaké to jásání se ozvalo, když spatřil v dáli na cestě Danu s Martinkou.
Hned vystartoval tím směrem s otevřenou náručí,"Maťkóó, ahóój!" Martinka mu běžela v ústrety a srazili se s mohutným
objetím na půli cesty. Tolik sourozenecké lásky nás málem dojalo k slzám. Co myslíte, jak dlouho jim to vydrželo? Pár
desítek minut. Pak se děti přesunuly na zahrádku za účelem koupání. Marťa se svlékala, Vojtík se svlékal a já zatím
kompletoval filtrační zařízení u bazénu. Vtom se ozvala podivná rána a Martinka začala natahovat. Co natahovat, ona přímo
brečela. Já se jí hned ptal,"Co se stalo?" Martinka vzlykala,"Voj-tík-mě bouch-nul-pěstí-do-nosu!" A je to tady. Já ji varoval,
když ještě před nedávnem Vojtíškovi beztrestně ubližovala. Už má navrch a umí se bránit. Vojtíšek, kdo jiný, že? ;-)
Vojtíšek dnes málem završil třetí den bez plínky s čistým štítem. Málem, neboť se těsně před koupáním vyčůral do slipů
a kalhot. To nic, poté se krásně vykakal na nočníček a celou záležitost jsme náležitě ohodnotili. Hodnej kluk. Plínku dostává
preventivně pouze na noc a přes den bychom ji mohli už zcela odbourat. Jedná se velmi pozitivní pokrok :o)
Odpoledne jsem konečně sestavil náš pískový filtr k bazénu. Z důvodu jeho zanesení došlo k přetlakování a prasknutí
obvodu víka. To se líbilo hlavně dětem, v sobotu pobíhaly s výskotem pod nově vzniknuvšími vodotrysky. Já však připravil jiné
víko s vylepšeným vyztužením a to by mělo vydržet maximální tlak čerpadla(Vyzkoušeno uzavřením ventilu na
výstupu). Od této události budu filtr raději proplachovat každý týden. Z toho důvodu jsem dnes posvařoval potrubí spolu
s kohouty. Co z toho vzniklo, posuďte sami. Pokud má filtr normálně pracovat, otevřu velký kohout. Má-li dojít ke zpětnému
proplachu, uzavřu velký a na malý nasadím prací vodu z vodovodu. Nečistoty pak putují vrchem filtrace kamsi do pryč,
respektive vsáknou do země. A je to. Vojtíšek mi pomáhal připravovat věci na celou akci. Přitom popadl i svářečku plastů. Já
ho však varoval,"Vojtíšku, až se to tadytou zástrčkou zapojí do zásuvky, pak to celé bude pálit. Na to se nesmí sahat!"
Vojtíšek se zamračil a hned mi vše popsal po svém. A víte, že tomu rozumí? Já se raději sichruji, aby mi náhodou nesáhl na
svářečku plastového potrubí jako onehdy Martinka.
Jinak - bezdrátový internet nám již funguje. Sobotní bouřka poškodila vysílač našeho přípojného bodu. Až dnes se vše
podařilo opravit :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
3.5.2007 12:23:47 Rejman Tomáš Rejman.T(zavinac)seznam.cz
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na tu vaši vyrobenou filtraci moc se mi líbí co je k tomu všechno potřeba a jestli by jste mi poslala podrobný návod.
Předem děkujiza brzkou a kladnou odpověď.
S pozdravem Rejman | |
 28.6.2005
Velká akce na hřišti...Dana byla na odpoledne a podvečer pozvána na firemní akci do Velkého města. Jednalo se o bowling a
následnou společnou večeři. Odjela autobusem ve tři hodiny a my se s Vojtíkem tou dobou vydali pro Martinku do školky.
Vojtíšek se však dodmítal vzdálit od maminky, čekající na zastávce. Tak jsme čekali s ní. Jak se posléze ukázalo, nejednalo
se o zcela dobrý nápad. Sotva totiž přïhasil linkový autobus, Vojtík popadl maminku,"Maminkó, nemůžeš á-busem!" To Vám
bylo řevu a slz,"Maminkó, já ci maminkůů, maminkó nejéď!" Minimálně půlka vsi to musela slyšet. Popadl jsem Vojtíka na
koníčka za krk, v domnění že se zklidní. Chyba lávky, řval ještě více. Tolik, že řidič odjíždějícího autobusu zastavil, otevřel
přední dveře a snažil se Vojtíška uklidnit,"Nebój, já ti maminku zase přivezu zpátky!" :-)
Martinku jsme v pořádku vyzvedli ze školky a vraceli se domů. Sotva spatřil Vojtíšek autobus jedoucí z opačného směru,
hned se mu rozjasnila tvářička,"Díveéj, tatínku, tam jedé maminká!" Musel jsem ho zklamat. Maminka se měla vrátit až kolem
osmé hodiny ;-)
V pět hodin na nás čekala jedna skvělá akce, tak jsem dětem zkrátil čekání projížďkou na kolech. Marťa dupala na svém
furtošlapu a Vojtíšek se usadil za moje záda na kolosedačku. Jeli jsme po záhumení obhlédnout slepičky, kohouty,
kachničky, ovečky a kravičky. Vojtíšek jásal a nadšeně na všechna zvířátka ukazoval,"Koukéj, tam sou vížátká!" Martinka
statečně šlapala a po celou dobu neslevila. I přes značný handicap chybějící přehazovačky. Ona totiž jízda na kole není v
našich končinách vůbec lehká. Cesta vede stále do kopce a z kopce. Martinka přitom bájila o svém novém kole, které má
slíbené,"Víš, já bysem potřebovala kolo s přehazůvačkou, takový veliký a hlavně mě na něj musíte pořídit takovou kolosedačku
pro moji šušinku Pavlínku, abysem ji mohla vozit na výlety. Ona se totiž doma sama nudí, víš?" Vím :o)
A teď k akci na hřišti - jak pan starosta hlásil v bezdrátovém rozhlase, přijela k nám skupina ZAYFERUS z Brna a přivezla velké množství dravých ptáku na
předvádění. Celý program trval hodinu a děti se vyloženě bavily. Byly nám předváděny ukázky lovu, přeletu ptáků a také jedna
perlička - africký sup s rozpětím křídel téměř tři metry. Toho vidíte na fotce spolu s jeho předvádějícím. Já měl Vojtíka tou
dobou na koníčku a sup nám přeletěl těsně nad hlavami. Měl jsem možnost si ho zblízka vyfotit. Vojtíšek jásal,"Já bysem
chtěla pohadit. Ptáček malinkej tam jé!", čímž rozesmál pár okolostojících lidí ;-) Odpoledne bez maminky se nám opravdu
vydařilo.
Verze pro tisk...
 29.6.2005
Maminko, běž k plotně !...Bezprostředně po svačince jsem vytlačil sekačku a začal sekat trávu na zahrádce. Pro Vojtíška není větší zábavy, než za
mnou běhat. O to, že by sekačka odstřelila nějaký tvrdý předmět strach nemám, neboť ty velké kusy létají vzhledem k otáčení
nože zásadně doprava. A to si kontroluji. Navíc musím Vojtíka co chvíli odhánět, aby se nezdržoval v bezprostřední blízkosti
stroje. Vojtíšek však jásá a baví se. Jak tak Vojtík sledoval pohyb sekačky, zapomněl v jednu chvíli kontrolovat svůj pohyb.
Mohl jsem tak v přímém přenosu spatřit jeho běh proti stromu, náhlé otočení hlavičky dopředu a náraz čelíčkem do kmene. To
Vám bylo překvapení. Vojtíšek kupodivu ani nebrečel. Hned znovu uháněl za sekačkou :o)
Těsně před večeří mě Martinka ukecala,"Tatínku, pojedeme se projet na kole? Já musím vyzkoušet, jak jsi mi ho spravil!"
Abyste tomu rozumněli - včera jsme podnikli menší projížďku po vsi a Marťa šlapala na svém kole. Jenomže jí překážela
páčka od zvonku a o ni si strhla kůžičku na palci. Tak jsem zvonek posunul. Dnes jsme se jeli podívat až k vodní nádrži s
novou rodeovou vlnou.
Letos vypadá zcela jinak, než na fotce z loňského léta. Cestou zpátky jsem se snažil, aby Martinka šlapala co nejkratší
vzdálenosti po hlavní silnici. Z toho důvodu jsem ji vedl cestičkou ve vysoké trávě. Marťa posléze zabočila k fotbalovému hřišti
a v jedné zatáčce na kamenité cestě maličko bourala. Zdlouhavě si prohlížela odřená kolínka a ručky. Já ji uklidňoval,"Ale
Martinko, to nic není. Dokud ti neteče krev, je to v pohodě!" Marťa nasedla na kolo a pokračoval v krasojízdě. Bohužel ne
daleko. Po chvíli se za mnou a Vojtíškem na kolosedačce ozval brek,"Tatíků, pomóc, mě už z toho teče krev. Já to potřebuju
honem zalepit náplastí!" Doma ji ošetřila Dana a Martinka si pak před koupáním stěžovala,"Maminko, to je nějaký špatný. Ta
krev by měla týct dolů, ale mě tekla nahoru. To je ňáký divný!" Bodejť by nebylo, když si Martinka tu trošku krve nahoru sama
rozmázla ;-)
Jak vidíte na druhé fotce, Vojtíšek popadl navečer kanystr a běžel kamsi pro benzín. Odpoledne mi totiž došel v sekačce
a já musel přerušit práci. Hned zítra musím nějaký natankovat ;-)
Před podvečerním sprchováním jsme s Danou seděli na Martinčině posteli. Vojtíšek si před námi hrál. Najednou se jeho
tvářička zamračila a Vojtík kázal mamince,"Mami, běž tam važit!" Přitom ukazoval nataženým prstíčkem do kuchyně. Dana
hned poznamanala,"No jo, chlap. Hned by hnal ženskou k plotně!" Vojtíšek to tak nemyslel a Dana se od plotny vbrzku
odreaguje jinou činností - v týdnu ji kontaktovali z firmy a doručí jí domů notebooka s prací. Takže se Dana pomalu, ale jistě
vrací k programování. Ještě musím zakoupit síťovou kartu a rozchodit na našem počítači proxy server, abychom se mohli na
Internet dostat z více počítačů. Taková je výhoda práce z domu přes Internet.
Před chvílí, tedy ve 21:15 jsem venku vyfotil překrásnou mrakovou scenérii. Na to, že mělo již večer přívalově pršet se
obloha protrhává. Že by klid před bouří? Uvidíme ;-)
Verze pro tisk...
 30.6.2005
Prázdniny jsou tůůů...Dopoledne jsem telefonoval Daně a Vojtíšek se také sápal po mobilu. Sotva ho držel na oušku, odpovídal na moje
otázky,"Jóó, jóó!" Umí i něco jiného než Jóó? Jistě, jenomže když drží navečer v posteli svůj hračkový mobil,
napovídá toho více než dost. Takže teoreticky zvládá telefonování na výbornou ;-)
Nastal čas k odchodu domů a na večeři. Já na Vojtíška volal,"Vojtíšku, jdeme domů, pojď!" Vojtík však vrtěl
hlavičkou,"Nemůžeme domů, nemůžu domů!" Známe své lidi. Slůvko nemůžeme používají až příliš často. Zkusil
jsem schválně změnit otázku,"Vojtíšku, a proč nemůžeme domů?" Vojtíšek se zamračil a celou věc mi objasnil,"Nemůžeme,
boty máme!" Aha, ten mě ale dostal ;-)
Takových a jim podobných slůvek má Vojtík ve své slovní zásobě dostatek. I když si některá slůvka přizpůsobil lepšímu
vyslovování. Jako například,"Vojtíšku, půjdeme na nočník?" Vojta odpoví,"Zakiliky půjdu čůůát!" Pokud nevíte co je to za
slůvko, tak se jedná o Za chvíli :-)
V souvislosti s Vojtíkovým čůráním tu mám ještě jeden postřeh - Vojtík se neustále zlepšuje. I když včera se ho Dana
několikrát ptala,"Vojtíšku, jdeš se vyčůrat?" Vojtík zavrtěl hlavičkou,"Nené, neci čůát!" Tolik nechtěl, až si oblečený dřepl na
auto-odstrkovadlo a vyčůral se do něj. Lumpík jeden. Však on na to příjde, že je lepší čůrat do nočníčku. Každý na to přišel ;-)
Dnešní fotky pocházejí z mobilního telefonu. Na první se Vojtíšek chystá vytahat všechny svoje hračky, neboť za nimi
parkuji travní sekačku. Dnes jsem konečně po zakoupení benzínu dosekal zbytek travních plantáží. Benzín je stále dražší a
máme tu smůlu, že nám před lety Béda Trávníček nenabídl k sekačce benzín na 7 let zdarma ;-) Na druhé fotce si s Vojtíškem
právě malujeme křídami na betonový násep. Jedná se o jediné rozumné místo, kam se dá malovat. Sluníčko je ovšem
tatínkovo dílo.
Martinka dnešním dnem zakončila svoji školkovou docházku, a od zítřka na ni čekají prázdniny. Nejenom na Martinku - o
víkendu jedeme k babičce a dědovi. Děti tam zůstanou na celý týden. A my s Danou po dlouhé době sami doma. Ovšem,
babička s dědou si jistojistě užijí. Tři holky a jeden Vojta, to dá zabrat. V každém případě se jedná o rozcvičku nanečisto, před
odletem do Bulharka. Tam ovšem pojedeme navíc i my s Danou :-)
Verze pro tisk...
 1.7.2005
Cesta do Hradce...Celé dopoledne trávila Dana společně s dětmi. Není divu, že si chtěla ulehčit balení věcí pro děti na celý příští týden. Proto jim pustila televizi. Jenomže naše TV se totálně zbláznila. Možná k jejímu stavu dopomohl Vojtíšek svým častým vypínáním televize hlavním vypínačem. Kdo ví. V každém případě se televize v noci na dnešek sama zapnula a pak si přepínala chaoticky kanály. Fakt moc dobrý ;-)
Dnes odpoledne proběhl náš přesun vozidlem za babičkami a dědou do Hradce. Zatímco Vojtíšek v poklidu chrupal ve své autosedačce, Martinka bděla po celou dobu jízdy. Mimo jiné sledovala okolí a hlavně ji zajímaly kamenné kříže s Ježíšem Kristem. Ptala se,"Maminko, proč toho Ježíše pověsili na ten kříž? Je to ten Ježíšek co se narodil na vánoce?" Dana jí vše trpělivě vysvětlovala,"Martinko, ti lidé neměli Ježíše rádi, tak ho ukřižovali. On musel nést kříž až za město a tam ho na něj přibili!" Martinka se zamyslela a po chvíli zaperlila,"Ahá, tak on tam visel na kříži, až umřel. A potom zkameněl!" Kdepak, ty sochy vytvořili sami lidé ;-)
Vojtíšek navečer sledoval pravidelný Večerníček v televizi. Sotva se objevil začátek znělky, už skákal radostně na židli,"Jéjéj, tam budéé tatínek, koukééj!" Pro Vojtíška je totiž Večerníček, tatínek. A hotovo. Podobně jako existuje drogerie Teta. V mém pracovním městě přitom vznikla recesistická drogerie Strejda. Proč ne, že? ;-)
Za mými zády právě holky chytají jednoho maličkého pavoučka ze stěny palandy. Bojí se ho především neteřinka Petruška. Na Martinku volá,"Martí, pojď mi podržet ten pytlík, abych mohla toho pavouka do něj shodit!" Martinka však nespolupracuje a Petruška se čílí,"Teda Martí, ty seš taková srababa, že mi nepodržíš pytlík. Jenom se ho neboj!" Tak nevím, kdo se více bojí ;-)
Verze pro tisk...
 2.7.2005
Kterak Vojtíška rušily slepičky...Začátek prázdnin se příliš nevyvedl. Až doposud prý v okolí Hradce pršelo jenom sporadicky, v noci na dnešek vyloženě lilo. Díky dešti musely děti zůstat doma, což znamená značné hemžení a zmatek. Ještě štěstí, že Dana zajela s dědou na nákup do Makra a děti sledovaly videokazetu s Asterixem. Já mezitím v klidu dokončil přestavbu dědova počítače. Ten je vyloženě potřeba na příští týden. Až zase bude špatné počasí, děda pustí dětem na počítači Klubíčko a není co řešit.
Dana odjížděla do Makra a povídala mi,"Prosím tě, uhneš nám s autem, Radku?" Vojtíšek stojící na chodbě hned volal směrem ke mě,"Adkůů uhni autó, adků syšíš?" On vůbec všechno slyší a komentuje. Jak holky sledovaly Asterixe, co chvíli se z obyváku ozývalo,"Padlo tóó. Jejejéj. To to tam jéé? Jéé, tam sou hodinky nahóže!" Vojtíšek je upovídanější než leckterá ženská ;-)
Před obědem jsem se ujal Vojtíškova usínání. Po vyčůrání a navlečení preventivní plínky následovalo jeho uložení do postele. Vojtíšek však protestoval,"Nemůžu pinkat jetěé. Až za kiliki, Nebudu pinkat!" Co je "zakiliki", již jistě víte - jedná o za chvíli. Vojtík vzal svá slova doslova, neboť nechtěl ležet. Tak jsme si pověděli pohádku O boudě budce a Vojtíšek doplňoval jména zvířátek,"Bya tam myška habalka, zabka kunkalka, ajíček usácek a medved echnoněd!" Bohužel nezabrala ani druhá pohádka O řepě. Já tedy zavřel oči a simuloval spánek. Vojtíšek kupodivu zabíral spolu se mnou. Bohužel pouze do chvíle, než se zpoza otevřeného okna ozvaly babiččiny slepice. Vojtík rázem ožil,"Jéjé lepičky sou taámdle!" A už to pokračovalo,"To to děaj lepičky? Lepičky ticho, pšššt!" Kdepak slepice, ty kvokaly ještě hlasitěji. Nakonec mě musela jít vytřídat švagrová a po ní si ještě u Vojtíška užila babička. Usínání je někdy holt těžké ;-)
dd>Navečer u nás probíhalo skvělé grilování. Počasí se konečně umoudřilo a já se opět předvedl v roli kuchaře. Všem náležitě chutnalo. Vojtíšek si přitom hrál na trampolíně se svými vozidly, jak vidíte na fotce. Děti se dnes opravdu předvedly. Opravdu máme obavy, aby si děda s babičkou nerozmysleli příští týden s dětmi. Aby nám náhodou děti nesbalili zítra s sebou domů ;-)
Verze pro tisk...
 3.7.2005
Potřetí sami bez dětí...Po dlouhé době na nás čeká celý týden bez dětí. Jak jsme se tak vraceli autem domů, Dana přemítala, pokolikáté se
nám něco podobného přihodilo,"Za čtyři a půl roku je to potřetí!" Hned pokračovala,"Poprvé to bylo, co Martinka překonala zápal plic ve věku jeden a půl roku.
Podruhé na jaře v roce 2003!" Já však namítl,"Ale na jaře jsme netrávili chvíle zcela sami, ne?" Přesně tak, v bříšku se přece
již vrtěl Vojtíšek ;-)
Jste zvědaví, jak dopadlo odpolední loučení? A jak celou záležitost přenesl přes srdíčko Vojtík? Jistě, my byli také
zvědaví. Úplně stačila ona scéna z uplynulého úterý, při níž Vojtíšek srdceryvně plakal, zatímco Dana mizela autobusem směrem do
Velkého města. Už jsme se s podobným scénářem smiřovali i během našeho dnešního odjezdu. Vojtíšek však
překvapil. Sice při loučení se mnou pronesl,"Nemůžeš autém!", jenomže si nechal vlepit jednu mlaskavou pusu a totéž provedl
i s Danou. Dle babiččiných slov v telefonu prý vzal náš odjezd s naprostým klidem. Za chvíli si na nás ani nevzdechl. Dana
celou záležitost okomentovala,"Jenom jesli Vojtíšek nebrečel kvůli tomu, že chtěl v úterý se mnou jet autobusem taky. Ten
samý případ se opakoval i dnes. On prostě moc rád cestuje dopravními prostředky!" Něco na tom jistě bude :o)
Babička nám dále sdělovala, jak Vojtíška honí na nočník. Babička je v tomto případě autorita a Vojtíšek ji rád poslechne.
I když v jednom okamžiku běhal po zahrádce bez plínky a kalhot. Po několika minutách běžel babičce oznámit veledůležitou
skutečnost,"Babičkóó, koukééj co udělala!" Babička běžela v ta místa a skutečně, na travičce se skvěl Vojtíškův bobek. No jo,
stane se ;-)
Závěrem připojuji komentář k fotce - těsně před obědem se vydal děda spolu se švagrem do Baumaxu pro sádrokartonové
desky. Aby jim nepřekážela na vozíku plachta, tak jsme ji společnými silami sundali. No a děti ji vzápětí objevily. Hned jsme si
společně hráli pohádku O boudě budce ;-)
Verze pro tisk...
 4.7.2005
Kterak Martinka málem nezůstala u babičky...Jak již jistě víte, trávíme po dlouhé době týden sami bez dětí. Dětičky si pro změnu užívají u babičky a dědy. Však to
měla Martinka původně velice nahnuté. Abyste tomu rozumněli - v sobotu vykazovala celkem vysokou teplotu. Ještě navečer
měla přes třicet sedm a po ránu jakbysmet. Však se k mamince přitulila a povídala,"Maminko, já bysem nechtěla jet domů!"
Kupodivu jí teplota do odpoledne opadla a Martinka mohla zůstat spolu s ostatními dětmi u babičky. Jednalo se s největší
pravděpodobností o nějakou virózu. V tom nejhorším případě si děti rozvezeme s teplotou v průběhu týdne domů. Nic horšího
se nemůže stát ;-)
V souvislosti s naší nadcházející dovolenou v Bulharsku jsme dnes spolu s Danou zavítali dovelkého města.
Já na Městský úřad za účelem pořízení si nového pasu a Dana si zašla zakoupit nějaké nové oblečení k moři. Zatímco Dana
uspěla na plné čáře, já až tak úspěšný nebyl. Za prvé jsem si na Internetu nalezl a vytiskl formulář. Jenomže na pasovém
berou pouze ten na originálním papíru. Prý je všechno způsobeno strojovým zpracováním. Aby stihli vyrobit pas v termínu
třiceti dnů, je nutné načíst strojově formulář na superrychlém skeneru s automatickým podáváním stránek. Jakmile se tam
dostane nějaký odlišný papír, stroj se zasekne a to zdržuje. Navíc musí dojít k zásahu lidské síly. No a za druhé jsem chtěl
zapsat děti do pasu a nevzal jsem si s sebou svůj vlastní rodný, či oddací list. Nedá se nic dělat, pro velký úspěch si zopakuji
celý, více než hodinový čekací proces znovu, a to ve čtvrtek ;-)
Dnešní titulní fotka pochází se sobotního podvečera. zatímco jsme si grilovali masíčko, Vojtíšek dal přednost zralému
červenému rybízu.
Verze pro tisk...
 5.7.2005
Jak pálivá je zubní pasta pro dospělé ?...Děti si před koupáním normálně čistí zoubky dětskou zubní pastou Elmex. Vojtíškovi asi vyhovuje, zato Martinka je zmlsaná předchozí sladkou pastou. Tu si dávala na kartáček v hojném množství, zatímco Elmexu žádá pouhou kapičku,"Tatínku, já chci jenom takovej malinkatej hrášek, to mi říkala maminka! Vona je ta pasta taková pálivá!" Jenomže před týdnem jsem se v zamyšlení překoukl a na kartáčky dětem namáčkl naši "dospěláckou" pastu. Přišlo mi divné, že Vojtíšek pastu neojídá a značně prská. Jenomže si jinak nestěžoval. Zato Martinka mi vrátila pastu i s kartáčkem,"Taťkó, co to jé?! Ta pasta strašně páálíí!" Aby ne ;-)
S dnešní aktualizací jsem si maličko pospíšil, neboť na nás navečer čeká rocková zábava v hospodě. Jdeme se s Danou bavit, když už trávíme chvíle doma sami. Počasí venku nic moc - od rána se střídají přívalové přeháňky. Děti si také užívají, jak mi po ránu sděloval děda do telefonu. Včera strávili odpoledne na pardubickém koupališti. Martinka prý okupovala spolu s neteřinkou Danielkou skluzavku. Nejprve se však musela otrkat, ona je na takovéhle věci velice opatrná. Vojtíšek pro změnu blbnul s dědou. Úplně nejvíce ho bavilo namáčení do vody a následné vyhazování do výše. Jenom děda si stěžoval,"Vojtíšek se sice bavil, jenomže je na takovéhle zvedání příliš těžká činka!" To jo ;-)
Vzhledem ke špatnému počasí dnes děda nachystal menší výlet na velice vděčné místo - do muzea loutek v Chrudimi. Martinka tam byla už nejméně dvakrát a pokaždé přinese nové a nové zážitky.
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
26.6.2005
27.6.2005
28.6.2005
29.6.2005
30.6.2005
1.7.2005
2.7.2005
dd>Navečer u nás probíhalo skvělé grilování. Počasí se konečně umoudřilo a já se opět předvedl v roli kuchaře. Všem náležitě chutnalo. Vojtíšek si přitom hrál na trampolíně se svými vozidly, jak vidíte na fotce. Děti se dnes opravdu předvedly. Opravdu máme obavy, aby si děda s babičkou nerozmysleli příští týden s dětmi. Aby nám náhodou děti nesbalili zítra s sebou domů ;-)
3.7.2005
4.7.2005
5.7.2005
- 
24.5.2007
