 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 5.12.2005
Ćerti maj přece kopyta a těma rozkopaj led...Pokud se zahledíte do kalendáře, dnešní datum Vám jistě dává tušit, cože se u nás dnes navečer dělo. No jasně, přišel
Mikuláš s čerty. Záměrně hovořím v množném čísle, neboť k nám domů vběhla postupně trojice velice divokých a dospělých
čertů. Pouštěli strach, co uměli. Děti se jich kupodivu nepolekaly. I Vojtíšek se statečně držel. Martinka se maličko chytla
sousedovic Péti, jenž u nás čekal na čerty spolu s námi. Na chodbu se posléze dostal i anděl s Mikulášem. Já točil záběry,
jak se dalo. Jenom se podívejte na vpád čertů na chodbu. Jeden se dokonce vrhl i na mne, proto ten úhyb v obraze. Videoklip
ČERTI má velikost 749kB a je komprimován ve formátu MPEG2 -
přehratelné ve Windows Media Player. Nejvyšší čert s nejdelším nosem vytáhl Pekelnou knihu hříchů a už z ní dětem
předčítal. Vojtík mírně ztuhl po kárání, že si neustále sundává bačkůrky. Jistě mu hlavičkou vrtalo - odkud to ten čert ví? Od
taťky, přece ;-) Děti nás moc překvapily a za celou dobu nezabrečely. Vojtíšek dokonce Mikulášovi a všem zůčastněným
zarecitoval básničku,"Houpy houpy, kočka nědla koupy! Koťata se něvala...!" Super. I Marťa se nenechala zahanbit. Po
obdržení nadílky se Vojtík sám rozběhl k nejstrašnějšímu čertovi a podal mu ručku,"No tak ahóój!" Dostal nejenom nás. I čerti
se pak venku divili,"Tohle jsou první děti, které během našich návštěv nebrečely!" Opravdu, ani Vojtík, ani Marťa si z čertů hlavu
nedělají. Při koupání jsem dokonce na Vojtíka udělal čertovské,"Bl bl bl bl!" Vojtík mě hned dorazil,"Neděléj taťkó! Ty nejseš
čéét, ty seš tatínek!" Tak to vidíte ;-)
Čerti dnes přišli velice pozdě, neboť jejich pouť značně ztěžovala venku probíhající obleva. Prší a sníh se proměnil v
ledovou klouzačku. Těsně před našimi objednanými čerty s Mikulášem, přišli i neohlášení dětští kolemjdoucí. Mám na mysli
malého Mikuláše s čertem. Však jsme dětem vykládali,"To byl jenom předvoj, velcí čerti příjdou až později!" A přišli. Jelikož si
naše děti čerti neodnesli, během koupání přiletěl otevřeným oknem anděl a odnesl si Martinčino papírové přání k Vánocům.
Jistě jej předá Ježíškovi, nemyslíte? :-) Dnešní den přinesl dětem hromadu zážitků a ony všemu věří. I Martinka se
pozastavovala nad našimi úvahami, nad stále nepřicházevšími čerty,"Jenom se nebój, ty čerti neuklouznou na ledu. Čerti maj
přece kopyta a a těma můžou rozkopat led!" Už je Vám to jasné? Žádný problém ;-)
Toužíte po komentáři k fotkám? Na první se Vojtíšek cpe syrovou mrkvičkou přímo z robotu. Na druhé jsou vyobrazeny
vařečky z nadílky. Jedna strana je milá s holčičkou a klukem. No a druhá je poseta čerty. Kdo bude zlobit, dostane přes
prdelku. Vařečky malovala Dana temperami a já je následně stříkal lakem.
Verze pro tisk...
 6.12.2005
Počasí, že by psa nevyhnal...Martinka se dnes podruhé vydala po nemoci do školky, respektive ji tam odvedla teta, neboť se Vojtíšek stále ještě
nachází ve stavu nemocným a nemůže ven. Na kontrolu máme jet ve čtvrtek a doufáme, že Vojtu paní doktorka uschopní. I
když na jednu stranu není o co stát - venku prší a déšť značně decimuje sněhovou pokrývku, jak vidíte na druhé fotce. Počasí,
že by psa nevyhnal. Přitom na Moravě hrozí sněhové kalamity. Bláznivé to počasí, že? ;-)
Ačkoliv hodiny nekompromisně ukazují devátou večerní, děti ještě nespí. Martinka má přitom zítra vstávat o něco dříve,
neboť na ni čeká ranní školková cesta na plavání. Vojtík kolem mne také řádí ostošest. Není divu, Dana ho musí po ránu
vyloženě tahat z postele. Včera například procitl až těsně před devátou. To je zajímavé, viďte? Když má o víkendu nechat
tatínka dospat, je vzhůru klidně i v sedm. Lumpík jeden ;-)
Dana si po ránu vyndala z ledničky těsta na cukroví. Jenomže ouha - přijel šéf z firmy a nastalo společné řešení
problémů. Na pečení se dostalo až těsně před večeří. Dana sama vyráběla vytlačované cukroví na robotu - masomlejnku.
Žádná zábava pro děti. I přesto si Vojtík přisunul k lince židličku a protestoval,"Já tělá taky pomáhát!" To měl ovšem
smůlu(My normálně Vojtíka v takovou chvíli upozorňujeme - Vojtíku, jak to říká kluk? Vojtíšek se poté opraví - já
těl) :-)
Ták, zatímco Dana pracuje vedle na notebooku, děti snad pomalu zabírají. I přesto se Vojtík za mnou přiběhl před chvílí
pomazlit. Složí hlavičku do mého klína a nechá se hladit. Uzlík mazlík. No jo, už je tu asociace - příští týden začíná v České
televizi seriál Snowborďáci. Kdo jste viděl
film, jistě si vzpomenete na scénu s drážděním velké psa - Mazlíka, jenž nesnáší svoje jméno,"Mazliků, no tak Mazlikůů!" :-))
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
7.12.2005 8:51:51 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Omlouvám se za ranní nedostupnost stránek - byla způsobena blíže nespecifikovanou chybou na serveru. Administrátor ji před chvílí odstranil a eMartinka opět frčí :-) | |
 7.12.2005
Martinka má Mokré vysvědčení...Dana navečer odešla na návštěvu ke kamarádce a tak jste jistě zvědaví, ja to u nás doma vypadá. Abych se Vám přiznal,
dosti bledě. Vojtík ještě nespinká, a Martinka jakbysmet. U Vojty by nás něco podobného nepřekvapovalo, neboť si poslední
dny rád pospí. Mám na mysli po ránu - kolikrát chrupe až do deváté hodiny. To potom nemůže usínat večer v osm , že? ;-)
Martinka by měla již spát. Od pondělí pravidelně navštěvuje školku a dnes dopoledne jela s ostatními dětmi plavat do
velkého krytého bazénu. Vyfasovala přitom Mokré vysvědčení. Kurz prý zvládla velice dobře, i přes občasnou
návštěvnost. Není divu, sama plavala již o dovolené v Bulharsku :-)
Martinka sledovala před televizním Večerníčkem reklamní blok. Hned mi hlásila,"Tatínku, já bysem taky chtěla tohle
opuštěný štěňátko!" To jsou hračky, viďte? I Vojtíšek se poslední dobou přidává k Martince,"Já bysem taky todle těláá!" :-)
Navečer přijel jeden pojišťovací agent, jenž sjednával před půl rokem Daně pojištění. Prý mají za úkol navštívit po půl roce
klienta a zeptat se ho na mnoho věcí. Proč ne. Není divu, když všichni ostatní zaměstnaci roztodivných bank zakrývají na
zastávkách autobusů reklamní billboardy Raiffaisen bank, na
výhodnou půjčku ;-)) Děti si zatím vedle hrály na počítači hry. Nejprve Vojtík a Martinka ho posléze vytlačila. Dalo jí to. Jakmile se
zmocnila myši, rezolutně prohlásila,"Až mě to přestane bavit, tak tě Vojto pustím zpátky k počítači. Ale jak se mi tak zdá, tak
mě to určitě bavit nepřestane!" Dobré, že? A nepřestalo. Bohužel, máme doma jenom tři počítače ;-)
Vojta je poslední dobou zvyklý, že si hraje na PC maximálně patnáct minut a pak sám od sebe vypne počítač. Přesněji
řečeno, vypne monitor a reprobedny. Jenomže dnes vypnul i vlastní PC, tedy router a server v jedné podobě. Já se následně
snažil marně dostat na Internet a nic. Jak by to mohlo chodit, když zmrtvěl hlavní článek řetězce :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
8.12.2005 16:39:05 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Jak jste jistě již včera postřehli, naše stránky jsou co chvíli nedostupné. Bohužel, na serveru došlo k poruše disku a ještě dnes není vše v pořádku. Tolik na vysvětlenou a omluvu. | |
 8.12.2005
Vojtíšek už je zcela zdráv...Hned na úvod mi jistě kladete otázku,"Kdyže Vojtík včera skutečně usnul?" Nebudu Vás déle napínat, jednalo se o půl
jedenáctou večerní. Žádná sláva, viďte? Dana podnikla rázná protipatření - Vojtíška probudila po druhé hodině odpolední. Jak
jistě víte, Vojta ještě chodí spát po obědě. Výše popisovaná akce možná zabrala - zatímco šla Dana na cvičení, děti se snažily
usínat. Bohužel, pouze snažily. Teď, o půl desáté zabírá i Vojtík. Uff, to to dalo zabrat.
Jak jsem psal již v komentáři - od včerejška se datující problémy s dostupností stránek byly zapříčiněny vadným
harddiskem na serveru. Snad už bude vše v pořádku. Podobný a déletrvající kolaps jsme naposledy zažili někdy před dvěma
lety, kdy bez pozdravu odešel celý server. Nic není stoprocentně spolehlivé a od zařízení pracujícího tzv.imrvére se nedá nic jiného očekávat,
že? Denodenně to slýchávám v práci,"Jak mohlo to složité elektronické zařízení odejít tak najednou? Vždyť to do poslední chvíle pracovalo naprosto bezvadně! Můžeš mi to nějak vysvětlit?" Nemůžu ;-)
V dopoledních hodinách jsem se uvolnil z práce. Zbývalo zajet s Danou a Vojtíkem k paní doktorce. Po "vyluxování"
Vojtíkových zad a hrudníčku stetoskopem, doktorka konstatovala,"Nic neslyším. Vojtíšek je zcela v pořádku!" Huráá! Můžeme
ven. Tedy, až začne mrazit, neboť současné bahníčko nikoho k procházkám neláká ;-)
Vojtíšek si v ordinaci hrál s takovou hračkou - datlem klovajícím do drátu. To Vám bylo radosti, výskání,"Jé jé, datel ťuká,
ťuká, teď se paštil do havičky o todleto, už je doléé, ííí, ježíši!" Poslední slovo rozesmálo i paní doktorku. Marťa hezky
rozšiřuje Vojtovu slovní zásobu, že? :-)
Vojtíšek je tedy konečně uschopněn a může jít i ven. Paní doktorka hned využila jeho stavu a aplikovala mu jedno z
očkování. Vojtík se sice bránil,"Mě nebude píchát, já necí píchát!", jenomže mu to nebylo nic platné. Nakonec to nebolelo.
Tvářičku mu rozjasnila náplast se zvířátky. Není divu, vždyt měl podvakráte napíchnutou ručičku infuzí - během pobytů v
nemocnici. Já se Vojtíkovi nedivím ;-)
Verze pro tisk...
 9.12.2005
Na samotě u lesa...Dana se dopoledne pustila mezi prací na notebooku i do pečení cukroví. Vojtíšek jí přitom zdatně pomáhal. Marťa ne, ta
trávila den mezi dětičkama ve školce, kam chodí moc ráda. Vojtík nacpával těstem formičky - ořechy ostošest. Aby ne,
pomáhá moc rád.
Odpoledne se k nám vypravila teta s dětičkama na návštěvu. Martinka si hned začala hrát se svojí nejlepší školkovou
kamarádkou a ani Vojtík nezůstával pozadu. Holky, holky s holkama a kluci kluci s klukama :-) Po společné večeři zavelela
teta k odchodu a ještě chvíli předtím, ke společnému úklidu. Martinka hned spustila,"No tak kluci, poďte taky uklízet ty
hračky! Když to dobře uklidíte, dostanete body. Třeba sedum bodů! Jinak dostanete za nepořádek pětku!" Po Martinčině
výkladu kluci opravdu uklízeli ;-) Marťa se velice zdokonaluje v počítání a hlavně v poznávání čísel. Písmenka nevyjímaje.
Jenomže z počtů ji školila o víkendu starší neteřinka Petruška, není tedy divu. Marťa už dokáže sčítat malá čísla. To já v jejím
věku rozhodně neuměl. Ani náhodou :-)
Konečně nastal čas jít do postýlek. Martinka zalehla po mém přečtení pohádky do postele. Vojtík si mezitím svlékl plínku
a posadil se na nočník,"Já čůůáám!" Kdepak, kakal svůj oblíbený večerní bobek. Martinka studovala takovou počítací knížku -
spočítejte milé děti, kolik je na obrázku tukanů a jiných zvířátek. Náhle zazněla její zvídavá otázka,"Tatínku, co je to tady za
hada zelenýho na větvi? Jak se menuje?" Já přečetl nápis pod ním,"Martinko, to je Hroznýš královský. To je velkej had!" Vojta
protestoval,"To není had, to je žížala velká, taková, pšecéé. Na tu můžem kidně šápnout a nekousne nás!" Dobré, že? To mi
připomnělo úvodní scénu z kultovního filmu Na samotě u lesa. Jistě si vzpomínáte na cestu škodovkou "stovkou" na venkov z Prahy. Tatínek Zdeněk Svěrák odpovídá během jízdy, zvídavým dětem,"Tohle
ještě není had, to je stále žížala!" :-)
Vánoce klepou na dveře a vrata. Však mi Dana během koupání dětí povídala,"Příští týden bychom už měli zajet koupit
kapra!" Živého, jak jinak. Jenom ať si dětičky užijí vánoční atmosféry, když už rodičové musejí trávit klidné chvilky v pracovním
zápřahu u počítačů ;-) Kapr nám ve vaně v pohodě ty tři dny vydrží a pak poputuje do mrazáku. Dana má přece jenom raději
masíčko přešlé mrazem ;-)
Verze pro tisk...
 10.12.2005
Znáte Bořka, všechno umí...Po ránu si děti opět přispaly i přes moji přítomnost. Nebýt mého telefonu, zvonícího o půl páté ranní, asi bychom až do
půl deváté spinkali nerušeně. Takhle jsem musel někomu od nás z práce mobil odmáčknout a zavolat až později. Přece se
nezblázním, ne? Takhle brzo ráno mi ještě nikdo nevolal. Když já držím stále držím takovou nejmenovanou hotovost na
služebním mobilu.
Sotva jsem vstal z postele o půl deváté, moje kroky mířily do samoobsluhy pro rohlíčky. Mezitím se doma probudila
Martinka i Vojtíšek. Vojtík se vyčůral a sám převlékal. Přitom mi připomínal,"Taťkó, musíš koupit bošká!" Já chvíli přemýšlel,
než mi došlo, že myslí Bořka Stavitele, tedy v originále Bob The
Builder. Vojtík neopomněl zanotovat hned titulní skladbu,"Znáte bošká šecko paví, znáte boška šikuu, rolík a max, béďa a
Úďa...!" I já zůstal stát s otevřenou pusou :-) Vojta myslí kazetu, neboť jsme měli zapůjčený záznam Bořka stavitele z
Kouzelné školky.
Po obědě měl Vojtík spinkat. Jenomže byl celý natěšený na příjezd hradecké babičky, takže vůbec nezabral. Babičce
naproti k vlaku tak se mnou jel poprvé i Vojtík, Martinku nevyjímaje. Však se babička velice podivila. Hned jsme s babičkou
zaskočili na hřbitov, rozsvítit svíčky. Martinka povídala,"Když sme tu šli před nedávnem, tak tady běžela myš! Já ji viděla!"
Vojtík se jejích slov hned chytil,"Ha myš, aha myš! De je ta myška? Kam se sovala, já ji nevidím? Ahá?" Hledal myš ostošest,
jenomže marně. Vojtíkův spánkový deficit se projevil až těsně před večeří - Vojta chtěl usínat i v sedě. Jenomže si během
koupání dobil baterky a o půl desáté ještě řádí. Ukazuje mi vařečku od Mikuláše a povídá,"Tady na tom je čert a
dyž nebudu hodnej, tak mi napácaj na prdeku!" Už jsem to vyzkoušel, jenom si nemyslete ;-)
Dana pekla odpoledne další várku cukroví. Dá se říci poslední, neboť 13 druhů jistě postačí. Nepočítame v to nepečené
cukroví. Babička letos kvůli nedostatku času nepeče a Dana se s ní o cukroví podělí, takže v pohodě. Dana se ovšem dnes od
kuchyňské linky za celý den nehnula. Vaření oběda, odpolední pečení cukroví a vaření večeře jí zabralo mnoho času. Poté
nastoupila další směnu - s notebookem a programováním dosti složité aplikace pro jednu významnou a nejmenovanou
společnost.
Zatímco děti usínají, oba dva, každý u svého počítače usrkáváme vermut a relaxujeme po náročném dni :-) Zbývá
komentář fotek - na první Marťa lopatičkou rozebírá hromady sněhu na dvorku. Poté je s Vojtou vozili náklaďákem po celé
ploše. Ještě že už mrzne ;-) Na druhé Vojtík právě pomáhá mamince s přípravou cukroví - on je takový malý kuchař.
Verze pro tisk...
 11.12.2005
Zítra se bude v naší vaně placatit kapr...Po ránu jsem zaběhl do samoobsluhy pro rohlíčky(To jsou vymoženosti, viďte? V neděli po ránu na vesnici čerstvé
rohlíčky, kdeže by se nám o něčem podobném před patnácti lety zdálo, že?). Po snídani jsme si pustili video a
sledovali nahrané pohádky. Mezitím vstala i Dana, dnešní sváteční oslavenkyně. Najednou se ode dveří ozval zvonek. Vojtík
zkoprněl a ptal se,"Nebudou to četi, nebudou, viď mami?" Přece jenom má z čertů po jejich pondělní návštěvě respekt.
Alespoň maličko. Já šel otevřít a ona to byla teta od sousedů. Sotva ji Vojtík spatřil, ukazoval na ni prstíčkem a hlásil,"Todle
není čet, to je tetá, hihihíí!" Už se jí vrhal kolem krku. Není divu, teta si děti naučila, že když se u nás po ránu ukáže, přinese
jim lízátka. I dnes dostali ;-)
Těsně před obědem nás Dana vyloženě vyhnala ven na mráz. To aby se děti vyvětraly a dostaly chuť na oběd. Zatímco
jsem se snažil natáhnout dráty a zapojit elektriku v kůlně, Martinka řádila s Vojtíkem na dvorku. Vojta se pustil do likvidace
poslední hromady sněhu a zručně ji drtil ocelovou zahradní lopatkou. Martinka pak sníh nakládala na kolečko a rozvážela po
zelené ploše. Těsně před dvanáctou následoval oběd. Po něm čekalo na Vojtu odpolední spinkání. Normálně usíná s
maminkou, jenomže ji dnes po několika minutách z postele vystrčil, řka,"Já ci tatínka do potýlky!" Já byl možná i rád, neboť
jsem mezitím do myčky stihl nastrkat pouhou polovinu nádobí ;-)
Vojta usínal dosti pozvolna. Zjevně byl natěšený na slíbenou odpolední návštěvu a bráchy - konečně se poprvé pojedeme
podívat na jejich již dvouměsíční dcerku. Musíme využít jedinečné příležitosti, neboť jsou naše děti konečně zdravé. Zatímco
jsme usínali, Dana vedle v kuchyni strhla z jídelního stolu vidličkami propíchaný igelitový ubrus. Pod ním se objevila dokonalá
dřevěná plocha, takto vystavovaná naposledy někdy chvíli po Martinčině narození. To víte, stůl je potřeba chránit před dětmi.
Ode dneška si musíme dávat na stůl prostírání. Však nám Martinka rozdávala před večeří instrukce,"Nezapomeňte si vzít ty
ubrousky na jedení, abyste nezašpinili stůl. A to každej!"
Co nás čeká zítra? Po mém návratu z práce zajedeme do blízkých sádek zakoupit kapra. Živého, jak jinak. I přes řadu
odpůrců "trápení zvířat" ho hodíme do vany naplněné až po okraj čistou studniční vodou a budeme mu čas od času okysličovat
jeho prostředí probubláváním čerstvou vodičkou. Takhle vydrží bez problémů až do pátku. Jenom ať si děti užijí. Před lety nám
kapr v hradeckém paneláku a chlorované vodě vydržel maximálně do druhého dne(To jsem byl ještě dítě) :-(
Verze pro tisk...
 12.12.2005
U paní fotografky...Dnešní den proběhl v opravdu náročném tempu. Na Martinku čekala dopolední školková výprava do divadla. Jeli do
Velkého města a odpoledne mi vyprávěla zážitky,"Tam to bylo tatínku takový maličko strašidelný. Furt tam řádili
čerti. Aby ne, jmenovalo se to Čertův švagr!" Na motivy této knížky byla natočena i skvělá pohádka S čerty nejsou žerty. Na ni máme s Danou milé vzpomínky
z doby před téměř dvaceti lety, kdy jsme se seznámili :-) Aha, teď už jsem díky dnešnímu divadelnímu představení v obraze.
Minulé pondělí se Marťa opravdovských čertů nebála a v divadle ano? Ani se mi věřit nechce ;-)
Jak jsem již naznačoval, odpoledne jsme vyzvedli Marťu ze školky a frr autem, zpět do Velkého města.
Čekalo na nás několik úkolů. Za prvé - stavit se u fotografky a nechat děti zvěčnit od profesionála. Děti se fotily nejprve
společně a pak i postupně, jak vidíte na dvou fotkách. Ty jsem preventivně pořídil mobilem, abych paní fotografce nebleskal do
záběrů. Celkem dobré na NOKII 5140, že? Rozlišení 0,3Mpix. Fotky máme mít hotové v pátek. Před firmou nastalo loučení a
Dana se vydala do hloubi města, zakoupit nějaké dárečky(Proč jinak by tam sama šla, nemyslíte? ;-) ). Já naložil
dětičky do auta a už jsme společně směřovali k blízkým sádkám. Víte proč? Vojtík celou cestu povídal,"Tatínku, jedemé
autém koupit už tu ybičků? Pán ji chytí a my si ji vememe!" :-)
Sotva jsme vkročili do prodejního objektu s rybami, před námi se otevřela veliká nádrž s kapříky. Ti se čile proháněli a
mrskali ocasními ploutvemi. To bylo něco na Vojtu. Na celé kolo výskal,"Jůůůů, tady sou ybičkýý živýý, dívééj! Tadle nemá
zuby a nekouše. Jenom žalok má zuby, jéé dívééj, támdle plave žalóók. Ježíši, plave tam žalok a všecky sežee. Nekousne
měéěéě!" Na ta slova i pan majitel otočil hlavu směrem, kam Vojtík ukazoval. Co kdyby, viďte? :-)
Kapříka jsme vybrali, naložili do auta na místo spolujezdce - tedy na místo maminčiných nohou, neboť Dana dojela
později domů autobusem. Kapr s sebou plácal ostošest a dětičky se vyloženě bavily. Doma jsme mu honem napustili plnou
vanu nechlorované ledové vody a už tam vesele plave. Martinka ho co chvíli ručkou poháněla,"Já ho musím rozplavat, aby se
trochu hejbal. Já ho musím honem zrychlit!" Jo jo, kapřík si užije ;-)
Verze pro tisk...
 13.12.2005
Chodí to výborně, ale neseje to !...Jak již jistě víte, ve vaně nám plave kapr a ledová voda ze studny značně ochlazuje okolí. Není potom divu, že před ranním
odjezdem do práce se myji v koupelně při nějakých patnácti stupních celsia. K tomu se ovšem přidává fakt, že plynový kotel
zapaluje až někdy v sedm, Nebere na mne vůbec žádné ohledy ;-)
Po velice náročném pracovním dni jsem odpoledne podnikl cestu autem do Hradce. Dle telefonátu s pracovnicí informací
hradeckého hypermarketu Hypernova, měl být náš DVD přehrávač již po opravě na prodejně. Na jednu stranu škoda, já se už
těšil, jak nám vrátí peníze a vyberu si z regálu nový a lepší typ, pouze o devět korun dražší. Nic naplat, máme doma ten náš, s
fungl novou mechanikou. Funguje, i když je mechanika poněkud hlučnější během přehrávání. Přes Vánoce si jej ponecháme a
potom uvidíme.
Jak vidíte, reklamace v hypermarketech většinou fungují bez problémů. Prodejce zašle výrobek dovozci a ty se starej. Kolega si
například koupil elektrické ořezávátko na tužky. Bohužel, po ořezání třetí pastelky pouze vrčelo a zuby byly očesané našrot -
neořezávalo. Po druhé reklamaci v Makru si na Internetu zjistil dodavatele a rozjel se přímo do horoucích pekel. Tam ho uvítal
bodrý mužík. Tužkou stiskl kontakt a konstatoval,"To ořezávátko vrčí a je v pořádku!" Ouha, není. Je to jako v tom filmu Marečku, podejte mi pero,"Chodí to výborně, ale neseje to!" To je u secího stroje podstatná závada,
nemyslíte?" Stejná situace i v tomto případě. Kolega se ohradil,"To nezkoušíte, zdali ořezávátka skutečně ořezávají?" Pán
hned reagoval,"Milý pane, copak mám fabriku na tužky?" Aha, tady je problém. Dovozce pak podepíše papíry a všechno je relativně v
pořádku ;-) Ovšem, nové ořezávatko kolegovi předal.
Odpoledne jsem v Hradci nejenom vyzvedl opravený přehrávač, podařilo se mi zakoupit i jiné nezbytnosti. Mimo jiné mají v
Hypernově dosti zlevněné osvětlovací sady na stromečky. Vyloženě se jich chtějí zbavit do Vánoc. Já neodolal během návštevy
v dalším obchoďáku - Hornbachu a zakoupil živou kytičku - vánoční hvězdu. Dana ji nechtěla poslední roky pořizovat, neboť její
šťáva je jedovatá a děti by ji mohly případně ochutnat. Vojtíšek se k něčemu podobnému nemá, tak už ji máme na stole.
Martinka se navečer zamyslela v souvislosti s naším velice živým a vodu stříkajícím kaprem ve vaně. Ptala se,"Taťkó? A
sní žralok i kyselý lízo?" Já se zarazil," A proč zrovna žralok?" Martinka pokračovala," No próč, nikdo jinak neumí žrát úplně
všechno!" Tak to vidíte :-)
Verze pro tisk...
 14.12.2005
Sníme kapra ?...Venku panuje počasí, že by psa nevyhnal. Prší a teploměr se stále drží nad bodem mrazu. Hrůůzáá. Mám velké obavy,
že letošní Vánoce prožijeme na blátě. Ach jo, teď když jsou děti zdravé ;-)
Martinka mi po návratu ze školky sdělovala,"Tatínku já potřebuju jednu šupinu z toho kapra, co plave va vaně! Kdy už ho
zabijeme?" Posléze z ní vylezlo, že jsme snad jediní, kdo má právě doma kapra(není divu, my ho ještě strčíme do
mrazáku - jinak si ho všichni zakoupí až příští týden) a tak má Marťa za úkol donést šupinu z kapra. K čemu, to je nám
prozatím záhadou. Marťa mlčí jako hrob. Šupinu získala ještě z loňského kapra. Ty jsme měli schované na kuchyňské lince.
Náš kapr je pěkný divočák. Dokázal to již včera. Navíc je alergický na Vojtu a jeho silný hlásek. Vojtík kapra vyloženě
dráždí. Jak jinak si vysvělit kapříkovo divočení na druhé straně vany, jako by chtěl od Vojty utéct. Následuje pár mohutných
úderů ocasní ploutví do vodní hladiny a kapr je rázem půlkou těla nad vodou. Cáky cák a mám hned co utírat na podlaze. Vojtík
jásá,"Jéé díívéjj ybyčká pácá ploutvičkou do vodýý a cákáá! Juchůůů!" To ovšem kapra dohání k dalším výkonům :-)
V souvislosti s kaprem se Vojtík předvádí i jinak. Včera jsme měli k večeři uzené makrely s čerstvým, voňavoučkým a
chutným chlebíčkem z domácí pekárny. Mňam. Stačilo, aby se Dana zmínila,"Dneska k večeři budeme mít rybičku, chceš ji
Vojtíšku taky?" Vojtík zavrtěl hlavičkou a bránil se,"Nebudeme hamat ybyčkůů, ybyčka je živá a pave ve vaněéěé! Tu
nemůžeme hamáát!" Má pravdu, jenomže kapřík to má v pátek spočítané ;-) Vzpomínáme no loňského kapříka, jehož ještě
málomluvný Vojtík nazýval,"Tam, kap kap kap!" ;-)
Martinka se poslední dobou sama učí abecedu a čísla. Každý podvečer se chodí ptát,"Tatínku, jakou čokoládku z
adventního kalendáře sníme dnes? Jaký to je číslo?" Já odpovím,"Dnes je to čtrnáct. To máš jedničku a čtyřku!" Marťa
popadne svůj zápisníček a zručnou ručkou vykouzlí jedničku se čtyřkou. Výborně. Poté běží s tahákem ke kalendáři a hledá
podobnosti. A víte, že si poradí? Před chvílí se cvičila v psaní šestky,"Koukéj tatínku, já sem začala tady od toho ocásku a
zakulila jsem ji jako šnečka. To je hezká šestka, viď?" Kdo umí, umí, ostatní jen čumí ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
5.12.2005
6.12.2005
7.12.2005
8.12.2005
9.12.2005
10.12.2005
11.12.2005
12.12.2005
13.12.2005
14.12.2005
- 
24.5.2007
