|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 29.11.2006 Zítra máme ježčí den...Šílená inverze pokračuje a naše nálada je na bodu mrazu. Není divu, po celý den je tma a kéž by konečně napadl
sníh a opravdu zamrzlo. Snad se konečně dočkáme desátého prosince, jak nám předpovídají meteorologové.
Dětem jsme dnes zakoupili speciální balení přípravku Preventan. Ten užívají každodenně, aby získaly větší imunitu. Jedná se o doplněk stravy. V tom
dnešním balení se vyskytoval maličkatý plyšový lední medvěd - maskot výrobku. Bohužel se jednalo o jednoho medvěda,
takže se Marťa s Vojtou o něho neustále hádali. Neustále se dohadují, kdo s ním bude spát a kdo si ho vezme zítra do
školky. Ach jo. Martinka navíc před chvilkou přišla na velice zajímou věc - medvídek má v nožkách magnety a jeden
navíc na bříšku. Takže může nejenom držet nožky u sebe, drží i bříškem na kovovém podkladu :-)
Martinka mi povídala před chvílí jednu školkovou novinku,"Tatínku, zítra máme ve školce ježčí den. Paní učitelka je
sbírá a vychovává. Už má doma přes zimu ježečka Jonáška a ty druhý neznám podle jména. Zítra nám je ve školce
všechny ukáže, proto je ježčí den!"
Dnes jsem dokončil sanační štukování v nové tělocvičně. Zbývá tu vlhkost sušičkou vzduchu dostat ven, poté vše
namalovat Primalexem a položit dlažbu. Mimo této činnosti jsem ještě natíral spáry na obkládačkách v koupelně. Ptáte
se, jak spolu tyto dvě akce souvisí? Velmi. Jakmile jsem se pustil do budování tělocvičny, moje oko spočinulo na stěně,
kterou jsem stavěl před více než deseti roky - odděluje tělocvičnu od sprcháče v koupelně. A ta stěna byla skrz naskrz
promočená. Před lety, při obkládání koupelny jsem ještě nevěděl, že se musí stěna napustit speciální penetrací, aby
voda neprosakovala obkladovými spárami do zdi. Tak jsem to podobné dělal štětečkem asi pětkrát do spár - dodatečně.
Tím co vidíte na fotce - jedná se o silikonové napouštědlo, asi za stopadesát korun. Stále je to levnější a přijatelnější varinta, než obouchat
obkladačky, nahodit, napustit a znovu obložit ;-)
Verze pro tisk...
30.11.2006 Jak to bylo s ježečky ve školce...Hned na začátek musím uvést na pravou míru včerejší dezinformaci, ohledně návštěvy ježečků ve školce. Ježky
nepřivezla paní učitelka, ale jedna paní ze záchranné ježčí stanice. Martinka byla z její návštěvy úplně hotová a
referovala mi,"Tatínku, když někde najdeme malýho ježečka, ještě takový ježčí miminko, tak máme zavolat tý paní a
ona ho dá do takový ježčí školky. Tam měla ta paní jedno moc skvělý mimnko, ale auto mu zajelo maminku!" Hlavně, že
si to dětičky užily :-)
Jak vidíte na fotce, mezi Vojtíškovy nejoblíbenější hračky patří velké popelářské auto. Cpe do něj všechno. A ráno
během oblékání do školky moc žadonil,"Tatínku, můžu si vzít popeláže do školký?" Já vrtěl hlavou a doháněl tak Vojtíka
k šílenství. To přece není možné, abychom takové hračky dovezli po ránu autem do školky a odpoledne je táhla
maminka pěšky domů. To jsme už zkusili se záporným efektem. Moc mi to Dana kladla na srdce ;-)
Mimo šíleného pracovního dne na mne čekal jeho závěrem jeden takový vánoční dárek. Jednalo se konečně o nový
notebook(Ovšem služební). Firma mi zakoupila stroj značky DELL Latitude D 620(Procesor Intel dual
Centrino 1,66MHz, 1GB RAM, 120GB HDD, Display 16:9 128MB RAM, Infra, Buetooth a WiFi připojení. A další věci.
Konečně pořádný a výkonný notebook. Moje pět let stará Toshiba již dosluhuje, nechám si ji jako zálohu. Nový
notebook se však maličko prodražil, neboť byl montován na zakázku - já totiž potřebuji takovou prehistorickou věc -
sériový komunikační port. To proto, abych se mohl pomocí kabelů spojit s řídícími systémy složitých strojů. Jenom je mi
líto, vzít počítač do průmyslového a prašného prostředí. Navíc sahat na novou klávesnici rukama od šmíru. Takový je holt
život ;-)
Na děti zítra čeká velká Mikulášká besídka. My se jí samozřejmě zůčastníme a za tím účelem připravuji kameru,
abych mohl vše zachytit a následně nastříhat. Těšte se na více informací ;-)
Verze pro tisk...
1.12.2006 Povedená mikulášská besídka...Dnešní odpoledne se neslo ve znamení školkové mikulášské besídky. Šel jsem z práce o něco dříve, ale stejně se
jako na potvoru rozbila jedna výrobní linka a já pak málem nestíhal nákup a školku. Prostě honička. Do školky jsem
přiběhl včas, bohužel se mi chvíli třásla ruka s kamerou. Děti byly hodné, zato kamera zlobila. Abystě tomu rozumněli -
nejprve hlásila orosení a posléze se podivně orosil zevnitř objektiv. Takže jsem natočil naše děti, přebírající dárečky od
Mikuláše, poněkud zamlženě. Alespoň, že besídka dopadla. A to se jí Vojtíšek málem nezůčastnil. Na poslední chvíli se
šprajcnul,"Já nechcí jít tam mezi děti, já chci jít domů!" Maminka ho marně přesvědčovala. Pomohla až paní učitelka,
vzala si Vojtíška na pomyslné pódium, mezi vystupující.
Díky Vojtíškovi tak bylo málem představení ohroženo, neboť hned v první scénce hrál tátu a Martinka po jeho
levoboku mámu. Prý, jako že jsou chudí a tak jim Mikuláš přinesl nějaké penízky do botiček. Představení bylo relativně
krátké a hezké. Všechny děti podaly vyčerpávající výkony, přiměřené věku. Je jasné, že předškoláci excelovali. Na závěr
besídky přišel Mikuláš s andělem, aby rozdal dárečky. Čert byl vykázán dozadu za lavici a tam ho některé děti dráždily.
Nejednou byly značně vylekané a pelášily pryč, to když čert nahlas zahudral. I já se lekl, až se obraz v kameře náležitě
rozklepal :-)
Dětičky dostaly od Mikuláše nějaké sladkosti, mimo jiné i adventní kalendáře. Zatímco si ho Martinka zavěsila na
zeď a sdlábla dnešní čokoládičku, Vojta se k tomu stavěl poněkud jinak. Kalendář - čokládičky vybral do mističky a
zbytek roztrhal. Je to prostě rošťák. Poté se mě snažil přesvědčovat,"Já si tatínku vezmu z mističky ještě jednu. Já
sem si to vzal za odměnu!" Je to lump ;-)
Navečer jsem snesl z půdy žárovičky na venkovní stromy a musím je zítra skouknout a opravit. V neděli rozhodně
rozsvěcíme, ať se děje cokoliv. Mimo to, se u nás v obci koná slavnostní rozsvěcení vánočního stromu za účasti místní
dechovky. V pět večer, abyste byli v obraze. Jdeme tam.
Verze pro tisk...
2.12.2006 Další besídka a vánoční strom...Tak, dnes po ránu děti raději ani nevystrčily nosánky ven. Přece jenom, občas pokašlávají. Tak si Martinka
vymyslela jinou činnost,"Tatínku, nemáš ještě trochu sádry? Že bychom mohli nalejt sádru do toho Vojtíkovýho
adventního kalendáře a mohli bysme odlejt ty čokoládičky ze sádry!" Stalo se. Již půl hodinky poté Martinka loupala
kousky sádry ven. Momentálně je v kuchyni vymalovává vodovkami - je 18:15 :-)
Chvíli po obědě jsme se pěšky přesunuli do hospodského sálu na horním konci naší obce. Vojtík moc šlapat
nechtěl a neustále protestoval,"Mě bolej nožičký, já sem chtěl jet autém!" Kdepak, tatínek si chtěl pro změnu dát pivo.
A dal. Aha, vy jitě nevíte, cože se to v sále dělo. Takové malé pokračování včerejší školkové besídky, tentokrát pro
seniory. Vystoupily i děti ze školy. Mno, vydrželi jsme tam s dětmi až do půl páté. Venku pak nastala tma a my šlapali
domů. Vojtíšek opět protestoval, proto jsem jej nesl chvíli na koníčku za krkem. Uff, je to fuška, přece jenom něco váží
;-)
Doma na mne čekaly ty venkovní žárovičky na stromy. Vyměnil jsem jich pár a ty zbylé nabarvil. Bohužel mi
nechodí kabel na ty americké - 110 voltové. Transformátor funguje, však jsem si na to napětí sáhnul a nepěkně to bolí.
Dnes jsem zprovoznil pouze jeden stromek, neboť na to není vidět. Zbytek počká na zítra. I přesto jsem pro vás svítící
stromeček vyfotil. Martinka a Vojtíšek pak koukali na stromeček z okna. Líbil se jim. Dnes také prý rozsvítili obří strom
na Staroměstském náměstí v Praze :-)
Verze pro tisk...
3.12.2006 Slavnostní rozsvěcení Vánočního stromu...Děti dnes opět zůstaly raději v teple domova. Není divu, mají rýmu a sem tam zakašlou. Jinak na nich není nic
vidět. Zítra snad budou fit do školky. Martinka mne hned ráno, před odchodem do samoobsluhy pro rohlíčky
instruovala,"Tatínku a nezapoměň mi koupit šunku a hlavně ty balónky, ty potřebuju hlavně!" Víte, co s nimi chtěla
udělat? Všech šest nafouknout,"Tak a budu mít plnou místnost balónků!" Zase tak moc jich nebylo. Martinka je tedy
namalovala fixem jako hlavy. Já se zatím vydal ven, abych navěsil na zbylé žárovičky. Na celý velký strom to nedá, proto
se pokochejte rozsvícenými žárovičkami, rozmístěnými hlavně v jeho spodní části. Vojtíšek se nad tím Vánočním
osvětlením rozplýval. Vyběhl ze dveří jenom tak v bačkůrkách a než jsem ho stačil zatáhnout zpátky, s očkama navrch
hlavy křičel,"To je hezký žálovičký! Tý blďo!" To jsem rád ;-)
Navečer jsme tu měli velkou slávu. V souvislosti s právě začínajícím Adventem se konalo slavnostní rozsvěcení
velkého vánočního stromu před kostelem. Pokud se pamatuji, bylo to poprvé a sešlo se hodně lidí. K poslechu zahrála
místní dechovka a strom se posléze rozzářil. Zatleskali jsme a zaposlouchali se vánočních koled. Kdyby jen nefoukal
tak vlezlý vítr. Teplota se drží na pěti nad nulou, i přesto Martinka prohlásila,"Jdeme domů, je mi zima!" Nebyla sama.
Následuje malá historka z natáčení :-) Na plácku před kostelem stálo velké množství lidí a pojednou přijel linkový
autobus. Řidič raději nezajížděl až na zastávku. Otevřel přední dveře a v tu chvíli ho kdosi jistě vyděsil dosti dobrou
otázkou,"Vejdeme se všichni?" Šlo o vtip, ale moc dobrý :-)
Tak a máme tu Advent. K večeři jsme si zapálili první svíčku na věnci a Martinka prohlásila,"Za tři týdny tu už
máme Vánoce. Huráá!" :-)
Verze pro tisk...
4.12.2006 Příliš mnoho Mikulášů...Dnešní den proběhl značně náročně. Již po ránu jsme se rozhodovali, zdali dát děti do školky, když kašlají.
Nakonec jsme se učitelkami domluvili, že pokud se jim nebudou zdát, tak je zítra zavezeme k paní doktorce - děti,
samozřejmě ;-) Jenomže se Marťa s Vojtou vykašlali po ránu a pak to prý bylo celkem v pohodě. Takže je asi k babičce
nepovezeme.
Navečer jsem se pustil do instalace převodníku analogového videa na digitální - děda mi zapůjčil nový hardwarový
převodník Pinaccle Systems - Dazzle DVC 130. Díky němu se mi postupně podařilo dostat na harddisk celou naši
svatbu. Ta se odehrála v Hradci Králové, před jedenácti lety. To je vzpomínání. Snažím se videokazetu nastříhat, neboť
čtyři hodiny relativne nudného záznamu dá pořádně zabrat a nikdo se na to nekouká ;-) Na druhém fotu si povšimněte
dnešního dětské tvoření - to je ale Mikulášů, čertů a andělů, viďte?
Zítra čeká na dětičky návštěva Mikuláše a čerta. Moc se na ně nepřipravují, neboť ještě teď, o půl desáté
nespinkají. Maminka přijela ze cvičení před devátou, a byla dosti překvapena. To se jim zítra nebude chtít vstávat ;-)
Verze pro tisk...
5.12.2006 Čerti málem odnesli tatínka...Před chvílí odešli z našich dveří čerti s Mikulášem a andělem. Vše proběhlo v čertovské režii dvou rozdováděných
čertů. Hrdinný Vojtíšek jim šel otevřít a vzápětí s křikem zdrhal do kuchyně. Čerti za ním. Vojta hledal ochranu u nás a
tak si ho mírně bečícího vzala maminka do náruče. Tam se zklidnil a celkem pobaveně pozoroval, jak se mezitím čerti
snaží posadit Martinku na lopatu a poté ji i cpali do pytle. Marťa to brala víceméně s pobavením, i když nějaká ta
pochybnost v ní také dřímala. Nemůže totiž na sto procent říci, že nezlobí. Kdo také, že? ;-)
Já celou scénu s čerty natáčel na video. Pojednou jeden čert vyskočil,"Kdo nás to točí? Vezmeme ho do pekla!"
Ve chvíli mne dva čerti cpali do pytle. A víte, že jsem se tam do půli těla vešel? Tak byl málem odnesen tatínek. Marťa
mě bránila, a čerti se nakonec slitovali. Děti dostaly od Mikuláše a anděla taštičky s nadílkou a čerti vyběhli do tmy za
obrovského řinčení řetězů a zvonců. Jeden se po chvíli vrátil,"My se vracíme neradi, ble ble ble, buďte hodní!" Cestou
ještě mimoděk otevřel mikrovlnku a prohlásil,"To je ale čertovské dílo!" Všichni zmizeli, jenom ten čertovský zápach a
špinavá podlaha zůstaly. Martinka to hned okomentovala,"Oni si ty čerti fakt v pekle moc neuklízej!" Honem jsem pro
Vás nastříhal kraťoučké video z akce. Celé to má tak 1MB a je to ve formátu MPEG-1, což je přehratelné ve Windows
Media Playeru. Jenom zvuk chybí, ten jsem raději pro slabší povahy nezveřejňoval. Klikněte si ZDE. ;-)
Čerti k nám dnes přišli až o půl osmé. Pěkně dlouho, viďte? Děti se již nemohly dočkat. Čekání si všichni krátili
výrobou vánočních perníčků. Dnes je vykrájeli, upekli a zítra se bude zdobit. Jenom se podívejte na první fotku. Druhá
pak ukazuje naše dva čertíky s maskami ze školky ;-)
Verze pro tisk...
6.12.2006 Nedá se nic dělat, poslouchat se musí...Odpoledne a navečer jsem věnoval malování stěn v tělocvičně Primalexem. Když ono počasí stavebním akcím
náramně přeje - prozatím nemrzne a sníh také nepadá. Je mi jasné, že jsou provozovatelé horských středisek značně
nespokojeni. Jenomže tu prý máme nejteplejší podzim od roku 1961. Nebo ne? Ještě se vracím k malování - po
nanesení barvy na stěnu tam šoupnu sušičku vzduchu a ta veškeré vodní páry přemění ve vodu. To se to pak suší stěny.
Děti se zatím věnovaly v kuchyni modelářské činnosti. Mikuláš jim totiž včera přinesl kromě sladkostí i novou plastelínu,
nesmíchanou. Stavěli spolu Mikuláše. Alespoň Vojtíšek mi to povídal. Je to zajímavé - z dětství si pamatuji, jak vypada
plastelína zamíchaná do sebe. Dnes je ošklivá zrovna tak :-)
Včera jsem stříhal poslední videa ze školkové mikulášské besídky a včerejší čertovské návštěvy. Momentálně velký
počítač vytváří cílové DVD, abychom ho mohli poskytnou babičce a dědovi. To, aby měli na co koukat. Martinka
pomáhala odpoledne mamince se zdobením perníčků. Celkem jí to šlo, jak můžete posoudit na druhé fotce. Rozhodně
se lepší, oproti loňským výkonům. Vojtíšek se pro změnu tázal,"Maminkó, tatínků, když už budou konečně ty
Vánocéé?!" Moc se na Vánoce těší, když už ho včera neodnesli čerti.
Konkrétně Vojtík, nás poslední dobou příliš neposlouchá. Přišlo takové období vzdoru a vztekání. Když není po
jeho, dokáže se pěkně nepěkně předvést. Hází s hračkami, kope do skříní a zatíná zuby. V tom horším případě se na
Vás vrhne pěstičkama. To není vůbec hezké a křikem se nic nespraví. Navečer se podobným způsobem vztekali spolu s
Martinkou, proto jim byl zakázán televizní Večerníček. Nedá se nic dělat, poslouchat se musí ;-)
Verze pro tisk...
7.12.2006 Martinka se zajímá o elektřinu...Možná se Vám může zdát, se si neustále stěžuji, ale práce je hodně, jak ve firmě tak doma. Čím bychom se ale jinak bavili, že? Prostě jsem se dnes
dosti unavil. Po ránu to byla práce na odloučeném pracovišti a odpoledne se jednalo o montáž frekvenčního měniče do linky přivezené z Itálie. Prostě samá
odborná a náročná práce.
Martinka navečer žadonila,"Tatínku, máš nějaký cédéčko s koledama? Já bysem si ho chtěla vzít zítra do školky!" Žádný problém - máme doma cédo od
firmy Carmen Jiřího Zmožka, které jsem zakoupil
kdysi před čtrnácti lety za stovku. To jsou ty správné ceny za média, to by se potom nic nepálilo ;-) Děti ho právě poslouchají na dobrou noc.
Když jsme s Marťou hledali to správné cédéčko mezi tou hromadou originálek, tak jsem našel i další - Svatou mši Vánoční, od Jana Jakuba Ryby.
Martinka chtěla vědět podrobnosti a poté mi sdělovala,"Tatínku, ten pán je takovej rybovej, takovej kaprovej, když složil vánoční hudbu!" Nebudu jí to příliš
vymlouvat ;-)
Martinka za mnou právě přišla s jedním objevem. Jak si jistě vzpomínáte, před nedávnem jsem dětem zelektrizoval lampičky na cestu broučků do školky.
Jednalo se o vypínač, tvořený dvěma zkrutidráty namísto běžného vypínače. Marťa povídala,"Tatínku, podívej - když dám mezi ty dva dráty kousek železa, tak to
svítí. Ta elektrika běhá i tím železem. Jak je to možný?" Tak jsem jí vysvětlil, že elektřinu vede většina kovů. Na to, že jsem elektrikář - elektronik, tak jsem v
jejích letech podobné starosti neměl. Potěšila mne :-)
Verze pro tisk...
8.12.2006 Těšíme se na Vánoce...Dnes po ránu mne děti vyloženě překvapily. Martinka vyskočila z postele pět minut po šesté, jelikož potřebovala na
záchod. Po návratu probudila Vojtíška a oba dva miláčkové stáli nastoupeni před půlou. Díky nim jsem stihl dojet do
práce včas. Po týdnu poprvé. To se musí oslavit, že? ;-)
Ach jo, dětičky neustále něco chtějí. Právě za mnou přiběhl Vojtíšek s prosbou,"Tatínku, kdy už mě uděláš to pití!"
Zajímavé je, že když je to ve dne, tak si dětičky pití dělají samy. Má to však jeden podstatný háček - spotřebují láhev
sirupu v rekordně krátkém termínu. Prostě si tam toho lijí moc. Raději zaběhnu připravit pití sám. Pro změnu za mnou
přišla Martinka,"Tatínku a proč nám maminka zakazuje, koukat se na televizi večer?" Odpovídám,"To proto, že už máte
spát a v televizi není nic pro děti!" Martinka se ohrazuje,"Ale tatí, na čété dvojce dávaj právě film o zvířatech a na já se na
zvířátka dívám moc ráda!" Kdepak, už mají spinkat ;-)
Na druhé fotce jsem pro Vás vyfotil nefalšované vánoční zátiší - to naleznete na okně mezi kuchyňskými linkami.
Na více než půlmetrovém okenním parapetu se nachází kytička vánoční hvězda a vpravo vedle ní i stojan se
žárovičkama. Ty se odrážejí v okenním skle a za ním září žárovičky na venkovním stromku. Moc hezký pohled a já se
tam pokaždé kochám. Přiznávám, že se už na Vánoce těším i já. Nejenom děti.
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|